28.11. 2025
Odhalení pamětní stěny v Topičově domě připomíná kulturní dědictví a zaniklá nakladatelství
Historie a osobnosti
V pražském Topičově domě na Národní třídě byla slavnostně odhalena nová pamětní stěna.
Na tento den rovněž připadlo výročí narozenin vydavatele Františka Topiče, jehož nakladatelství je neodmyslitelně spjato s českou kulturní historií. Deska připomíná mimořádnou roli Topičova domu jako národní kulturní památky, význam rodiny Stránských, oběti nacistické perzekuce a Projekt 1949, který mapuje osudy českých nakladatelství zlikvidovaných komunistickou cenzurou. Autory návrhu pamětní desky jsou Karel Matějka a Petra Dočekalová.
Autoři navazují na svou předchozí spolupráci na prezidentském slibu a propojují design s typografií v podobě pamětní stěny. Stěna je vytvořena z žíhané nerezi, v jejímž středu je umístěna „hořící kniha“ – symbol projektu 1949, který se stal inspirací pro vznik celé pamětní stěny. Hořící kniha má připomínat nakladatelství, jejichž publikace byly komunistickým režimem zlikvidovány: „tisíce tun knih doslova skončilo v plamenech“.
Návrh pamětní stěny je pojat jako živý grid z více než devadesáti panelů členěných do čtyř tematických sekcí, které se vzájemně prolínají. „Chtěli jsme vytvořit stěnu, která nebude jen připomínkou minulosti, ale živým artefaktem. Každý panel má svůj vlastní charakter a ruční žíhání dodává kovu symbolický význam a rozměr, který žádná povrchová úprava nenapodobí — stopu skutečného plamenu. Stejně jako knihy, které kdysi hořely, i naše stěna nese v sobě kus příběhu“ – dodává designér Karel Matějka. Typografka Petra Dočekalová do návrhu použila české písmo Patrona, digitalizované Matyášem Machatem dle návrhu V. Kánského. „Pracovat s písmem v kovu má doslova „hlubší rozměr“. Museli jsme stencilové písmo Patrona uzpůsobit tak, aby si zachovalo svou čitelnost a charakter i po vypálení laserem skrze nerezové plechy. Zároveň jsme chtěli, aby písmo stylově navazovalo na secesní architekturu Topičova domu a přirozeně k němu ladilo.“
Projekt 1949.cz, který inicioval Štěpán Laichter z Laichterova domu a nakladatelství, propojuje paměť míst a vydavatelských domů, které zanikly po roce 1949 v důsledku cenzury a politických represí. V rámci slavnostního odhalení budou instalovány hořící knihy a pamětní plakety ve třech historických domech – Laichterově, Topičově a Štencově. Tyto instalace se stanou součástí odstartování projektu 1949, který se bude rozrůstat postupným začleňováním dalších zaniklých nakladatelství do interaktivní mapy. Projekt 1949 má za cíl označovat bývalé nakladatelské domy plaketami připomínajícími jejich osudy a otevírat téma dopadu komunistické cenzury ve vztahu k současným kulturně-politickým otázkám. „Naším cílem je, aby se každý dům, který byl spojen s nezávislým vydáváním knih, znovu stal místem paměti. Hořící knihy nejsou symbolem zániku, ale vzdoru – pokračování kulturního odkazu“ dodává Štěpán Laichter.
O projektu 1949
Webová platforma 1949.cz vznikla jako iniciativa na uchování paměti českého knižního světa zničeného cenzurou po roce 1949. Projekt propojuje osobní příběhy, archivy i současné umělecké intervence a připomíná význam svobodného vydavatelství v české kultuře.
