18.06. 2011
Mercedes-Benz. Sen a realita mýma očima.
Designéři na cestách
Přišlo mi od jedné mediální agentury pozvání na testování nových modelů automobilu Mercedes-Benz do Braniborska. Automobilka totiž slaví 125. výročí od patentování prvního automobilu na světě. První reakce, že jde o omyl, mi agentura vyvrátila. A tak jsem jedno pondělí stála s asi 15 dalšími novináři v 6 hodin ráno před pražským centrem firmy v domnění, že nás naloží do autobusu a odvezou tam, kde se všechno bude konat. Nenaložili.Z krabičky vytáhli klíče od auta a předali nám je s informací, že nás v Braniborsku čeká v jednu hodinu oběd. Na místo nás navede navigace. Kdybychom se i přesto ještě v ČR ztratili, můžeme si dát sraz u první čerpací stanice za Ústím nad Labem. Pak nastala kratičká instrukce 15 zcela ohromených novinářů o řízení jednotlivých vozů značky Mercedes -Benz.
Při pohledu na přidělený model se mi rozklepala kolena - šlo o kupé třídy C, poslední model, který ještě na našich silnicích neuvidíte. Na dotaz, zda nám nedojde benzin a co se stane, když v autě přestane něco fungovat, se pracovníci Mercedes-Benzu dívali nechápavě. Na jednu nádrž se dojede opravdu dále, než „jen" do Braniborska, a aby něco v tomto autě přestalo fungovat?! Nemyslitelné. Cestou jsem se za tyto nejapné otázky vozu omluvila.
V ocelově modrém modelu už seděla natěšená Alice, kolegyně z časopisu Look. Vrhla se k němu pro jeho nádhernou zvláštní barvu a elegantní jemně béžové čalounění z usně. Já měla naopak husí kůži při představě, co by bylo, kdyby se něco stalo. Cenu vozu jsem si neuměla ani představit. Nicméně šestiválec C 350 s výkonem 225 kW a s automatickou převodovkou si nás okamžitě získal. Zrychlení z 0 na 100 km v hod. udělá za 6 vteřin a nabízí nejvyšší rychlost 250 km/hod. To jsme raději ještě nezkoušely, protože jsme postupně objevovaly, co všechno auto umí. Ve chvíli, kdy jsem řídila já, si zvědavá Alice sklopila sportovně tvarované sedadlo do polohy vleže a začala asi jako Bart Simson zkoušet vše, co se nám nabízelo.
Z jejího pohledu to byla prvně panoramatická střecha. Střešní okno transparentní nebo otevřené, teplý vzduch zavanul interiérem. Vypnuly jsme na chvíli klimatizaci. Ke zkoušení vybízela také navigace, bez níž bychom hotýlek v polích a lukách nedaleko od Postupimi nikdy nenašly (koneckonců jsme nevěděly, kam přesně jedeme a lovily jsme v paměti geografický vztah mezi Berlínem a Postupimí).
Spotřeba se pohybovala mezi 6-7 l/100 km. Pružnost motoru je dána mj. přímým vstřikováním benzínu třetí generace, systémem vícenásobného zapalování a řadou dalších komponentů, které neumím pojmenovat ani vysvětlit. Patří k nim například generátor, který převádí brzdnou energii na elektrický proud a napájí palubní síť.
Je fakt, že člověk sice auto řídí, ale ono nad ním bdí celou řadou asistentů. S Alicí jsme je postupně nadšeně objevovaly. Patří k nim například tempomat s elektronickým řízením odstupu Distronic Plus. Stará se o automatické brzdění a zrychlení vozu i o to, abyste se nacházeli stále v bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucího vozidla. Další asistenti upozorňují na vybočení z pruhu a při odbočování, sledují značky omezující rychlost a dají vám to pěkně na vědomí, pokud se jimi neřídíte! Na německých dálnicích známých neomezenou rychlostí jich naopak přibývá. A další asistent sleduje vaše oči, začnou-li být unavené, nabídne vůz zastávku na kávu. Symbol kouřícího šálku kávy je sugestivní a jistě využijete nejbližší možnost, kdy si ji dát. Ačkoliv jde o kupé, nabízí model třídy C zavazadlový prostor o objemu 450 litrů!
Do poklidného hotýlku u jezera jsme dorazily celé nadšené z tohoto žihadla včas. Další překvapení ještě čekala.
Roadstery SLK „stříbrné šípy"
Ještě jsem se ani nevzpamatovala z jízdy kupé C 350 a snažila se uklidnit bušící srdce, když nám představitelé Mercedesu ukázali na řadu nádherných roadsterů SLK třetí generace. Stříbrné šípy, napadlo hned každého. Mohli jsme si vybrat a ... zkoušet je. Neomylně jsem se blížila k červenému, manuálně ovládanému dvoulitrovému modelu, jehož příď jasně parafrázuje legendární sportovní vozy této modelové řady. Designéři, vzpomínáte například na legendární roadster 190 SL z roku 1954? Kontrola budíků, páček a knoflíků po zkušenostech s modelem C 350 byla nutná. Je třeba předem základní věci prozkoumat, aby nenastalo překvapení cestou.
Šestistupňová převodovka se ovládala „jako po másle". Kulaté budíky vnořené do hlubokých „kapliček" jsou přehledné a jasně čitelné, integrované páčky a otočné přepínače snadno dosažitelné i menší ženskou rukou. Nízký posez jako ve formuli 1. Dotýkat se zmenšeného, vespod zploštělého volantu je rozkoš, což teprve jeho ovládání! Další šok, zrychlení z nuly na 100 km/hod. za něco přes 7 sekund! Rychle ubrat plyn, jsme na okresních silnicích. Tato vedla na štěstí v polích ke golfovému hřišti, takže byla absolutně rovná a nikde nikdo v okolí.
Motor se 135 kW vydá na maximální rychlost 240 km (vyzkoušeno na krátkém úseku téměř prázdné dálnice), ovšem víceúčelová kamera vozu SLK registruje údaje o nejvyšší povolené rychlosti, takže rychle snížit rychlost! Asistent udržující vozidlo v bezpečné vzdálenosti hlídá vozidla před vozem a těm, která se míjí. Moje páteř, nedávno operovaná je velmi citlivá na jakékoliv otřesy a nerovnosti. Červená láska plotýnky a vyztužení páteře šetřila, žádný pocit bolesti nebo otřesů, prostě podvozek je inteligentní, tlumí veškeré nerovnosti a neustále udržuje vůz v klidovém stavu.
Motor má fakt nádherný zvuk. Přímě vstřikování turbodmychadla dělá své. Uklidňujícně brumlá, po sešlápnutí plynu se rozezní „radostné" vysoké tóny. Trochu mě prvně zaskočil systém start-stop, protože jsem se vyděsila, jak je možné, že takový vůz na každé křižovatce, kde se chvíli stálo, zhasne. Jde však o úsporu spotřeby, motor se při stání na křižovatkách automaticky vypíná, nemusí se však zapínat klíčkem, staří přidat plyn a nastartuje. Kdo to ale měl vědět? Jakmile na to přijdete, zvyknete si, a návrat k běžnému systému ubírání plynu a řazení dělá starosti.
Absolutně mě překvapila spotřeba červeného šviháka. Při pomalejší jízdě mezi vesnicemi nebo po okresních silnicích se pohybovala mezi 4-5 litry (displej o okamžité spotřebě velmi přehledně stále informuje). Manuál udává spotřebu ve městě mezi 8,9 - 9,3 litrů na 100 km, kombinovaná spotřeba je 5,0 - 5,3 l/100 km.
Vizuálně testosteronem nadopovaný miláček mi umožnil zatím neznámý pocit absolutní svobody. Ani ne tak při zkoušení maximální rychlosti na dálnici, ale jízdou mezi barevnými poli, loukami a lesy. Bylo krásné počasí a teplo, takže mi na krk netáhlo. Kdyby táhnout mělo, stačilo zapnout vyhřívání krku a ramen.
Zpět jsme se s Alicí vracely vysokým a velkým modelem třídy M. Spatra a s pocitem bezpečí jsme se dívaly na míjené vozy. Do Prahy jsme se vrátili všichni hodně, hodně namlsaní. Sen o vozech Mercedes-Benz, který se mi ani nezdál, se splnil. A ukázal se jako nikoli nedosažitelný. Realita byla ještě lepší než nesněný sen.
Večer jsme se za svou motoristickou nevěru a velkou láskou k červenému švihákovi SLK 200 (mohla by to být i 300) šla omluvit mému, taky červenému, Roomsterovi. Odpustil mi a převezl se mnou týdenní nákup.
Lenka Žižková
Více informací na www.mercedes-benz.cz; www.mytyfakta.cz
Foto: Rostislav Zeman, Marianne bydlení
