28.10. 2025

Rozhovory k Národní ceně za studentský design 2025 – Matyáš Zouhar

rozhovory

Seznamujeme vás s nominovanými účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2025. Matyáš Zouhar v následujícím rozhovoru představuje návrh invertorové kufříkové elektrocentrály do 2 kW, který propojuje technickou funkčnost s ergonomií a moderním vzhledem. Jeho práce ukazuje, že kvalitní design může zlepšit nejen estetiku, ale i samotné užívání zařízení.

Do soutěže ses přihlásil s designem přenosné elektrocentrály Elexis. Můžeš nám krátce vysvětlit, co je to invertorová elektrocentrála a čím je tvůj návrh moderní?

Přenosné elektrocentrály jsou klíčové zařízení pro zajištění elektrické energie tam, kde není k dispozici, například na stavbách, při venkovních akcích nebo v nouzových situacích. Invertorová technologie zajišťuje stabilní napětí a frekvenci, což je zásadní pro napájení citlivé elektroniky. 

V oblasti designu bylo cílem vytvořit esteticky atraktivní, ale zároveň neutrální produkt, který zapadne do různých prostředí. Zároveň byl kladen důraz na zlepšení ergonomie.

Co tě přivedlo k tomu se do tohoto návrhu pustit? Cítil jsi nějakou nedostatečnost ze strany modelů, které jsou v současnosti dostupné? V čem se tvůj návrh liší?

K návrhu elektrocentrály pro svou bakalářskou práci mě přivedla nedostatečnost, kterou jsem vnímal u stávajících modelů – zejména v oblasti jejich designu a univerzálnosti. Většina současných elektrocentrál má ryze funkční vzhled, který se hodí spíše do průmyslového prostředí. Mým cílem proto bylo navrhnout zařízení s neutrálním a minimalistickým designem, jenž umožňuje elektrocentrále nenápadně a elegantně splynout s jakýmkoli prostředím – od zahrady až po festival. Usiloval jsem o propojení funkčnosti s univerzálním vzhledem, což považuji za klíčovou inovaci svého návrhu.

 

Jaké jsou základní parametry tvé kufříkové elektrocentrály?

Na základě provedené analýzy trhu a stanoveného zadání bakalářské práce jsem zvolil klíčové parametry zařízení, ze kterých jsem vycházel při svém návrhu. Hmotnost elektrocentrály se pohybuje okolo 20 kg. Rozměry 510 × 290 × 425 mm byly určeny na základě analýzy zvolených produktů. Výkon přibližně 2 kW odpovídá zadání.

 

Komu je tvůj design primárně určen? Má vlastnosti, díky nimž je vhodná i pro profesionální použití?

Navrhovaná kufříková elektrocentrála je určena především pro rekreační a domácí použití – kempování, cestování, zahradní práce či jako záložní zdroj energie při výpadcích proudu. Díky kompaktním rozměrům a snadné manipulaci ji ocení i majitelé chat a karavanů, kteří potřebují spolehlivý a přenosný zdroj elektřiny. 

Další cílovou skupinou jsou drobní podnikatelé a řemeslníci pracující v terénu, například na stavbách nebo při montážních pracích mimo elektrickou síť. 

Elektrocentrála může najít uplatnění i v menších firmách, například v mobilním cateringu, při pořádání venkovních akcí nebo jako dočasné řešení napájení v odlehlých lokalitách.

Jaké byly hlavní požadavky na kombinaci technické funkčnosti a estetického řešení?

Hlavním požadavkem bylo zachovat plnou technickou funkčnost elektrocentrály – tedy výkon, bezpečnost a ovládání. Zároveň ale bylo nutné doplnit i estetickou stránku, aby zařízení působilo kultivovaně. Klíčem bylo najít rovnováhu mezi technickým řešením, ergonomií a vizuálním ztvárněním.

 

V čem spočívá ergonomická a uživatelská přívětivost zařízení? Jaké jsou podle tebe hlavní přednosti této elektrocentrály pro uživatele?

Ergonomická a uživatelská přívětivost zařízení spočívá zejména v možnosti snadné a bezpečné manipulace. Elektrocentrála je vybavena madlem a otvory, které umožňují dva způsoby uchopení, a tím i variabilní přenášení podle potřeby uživatele. Víčko palivové nádrže je umístěno pod úhlem pro pohodlnější a čistší nalévání paliva, obdobně je pod úhlem řešeno také startovací lanko, což usnadňuje startování. Ovládací prvky jsou přehledně a intuitivně rozmístěny a servisní otvory jsou snadno přístupné i otevíratelné.

Hlavními přednostmi pro uživatele jsou tedy jednoduchá manipulace, komfortní obsluha a zvýšená bezpečnost při každodenním provozu.

Jak probíhala designérská a technická analýza, která definovala klíčové požadavky?

Pro účely návrhu jsem nejprve analyzoval trh a seznámil se se stávajícími produkty a jejich řešeními, abych získal přehled o dostupných možnostech. Zároveň jsem se inspiroval podobnými zařízeními, například přenosnými bateriovými systémy. Dále jsem zkoumal i jiná technická zařízení, jako jsou sekačky nebo motorové pily, což mi poskytlo lepší představu o uspořádání a funkci vnitřních komponent. Součástí rešerše byla také osobní prohlídka elektrocentrál, ke kterým jsem měl přístup, abych mohl vyhodnotit jejich konstrukční a uživatelská řešení přímo v praxi.

 

Vznikl nějaký prototyp, nebo model?

V průběhu procesu jsem vytvářel prototypy jednotlivých částí i celého zařízení, aby byl návrh dostatečně podložený a ověřený. Po dokončení návrhu vznikl prezentační model v měřítku 1:1. Jeho jednotlivé části byly vyfrézovány na pětiosé CNC frézce, detaily byly doplněny pomocí 3D tisku. Následně byl model sestaven, slepen a opatřen povrchovou úpravou.

 

Jsi s výsledkem zcela spokojen, nebo vidíš ještě nějaký prostor ke zlepšení?

Prostor pro zlepšení samozřejmě vidím – první věcí, která mě napadá, jsou například barevné varianty mého návrhu. Celkově jsem však s designem spokojený a těší mě, že jse si při jeho tvorbě osvojil nové dovednosti.

 

Co ses konkrétně naučil nového? Jak tě tato práce posunula jako designéra?

Během práce na projektu jsem se naučil nové dovednosti a zároveň jsem vylepšil ty stávající. Zdokonalil jsem se zejména v systematickém postupu při návrhu, v modelování v programu Rhino a jeho modulu Grasshopper, a také v renderování v programu Twinmotion. Myslím si, že právě tento projekt mě zatím posunul nejvíce ze všech, na kterých jsem doposud pracoval.

 

Jak si představuješ budoucnost svého návrhu? Vidíš ho třeba i v komerčním provozu?

Momentálně aktivně nepracuji na dalším využití návrhu. Pokud by však návrh zaznamenal úspěch, byl bych samozřejmě rád za jakoukoli příležitost jej dále rozvinout.

 

Jak reagovalo tvé okolí, pedagogové, přátelé, spolužáci či rodina na tvůj návrh?

Celkově jsem zaznamenal ve velké většině kladné hodnocení, případně konstruktivní kritiku, které si cením, protože mě může posunout dál. Za každou zpětnou vazbu či reakci jsem vždy rád, protože právě o to jde. 

 

Byla práce na tomto projektu časově náročná? Jak dlouho celý proces trval?

Určitě ano. Zpětně se sice obtížně určuje, kolik času jsem nad návrhem strávil, ale rozhodně ho nebylo málo. :) Celý proces probíhal v časovém rámci jednoho semestru.

 

Objevila se během navrhování nějaká krize? Co bylo nejtěžší?

Začátek nebyl úplně ideální a chvíli trvalo, než jsem se do procesu návrhu naplno dostal. Další náročné momenty nastávaly ve chvílích, kdy bylo nutné rozhodovat o klíčových aspektech návrhu. Věděl jsem totiž, že případné špatné rozhodnutí by mohlo mít výrazný dopad na celý projekt. To pro mě představovalo jednu z nejtěžších částí práce.

 

Co tě přivedlo k tomu se přihlásit do soutěže Národní cena za studentský design? Proč zrovna s elektrocentrálou?

Do soutěže jsem elektrocentrálu přihlásil na doporučení školy, která zároveň podpořila mou účast uhrazením přihlášky.

 

Tvá elektrocentrála vznikla jako bakalářská práce v rámci studia na Vysokém učení technickém v Brně. Byl jsi se studiem na této škole spokojen? Jak tě studium na této škole obohatilo?

Celkově považuji své studium na VUT v Brně za úspěšné a přínosné. Naučil jsem se řadu nových věcí a osvojil si důležité dovednosti i pracovní postupy. Samozřejmě se našly i oblasti, se kterými jsem nebyl zcela spokojený, a které bych osobně vnímal jinak. Největší přínos však spatřuji v technickém zaměření školy a jejím kvalitním vybavení.

 

Chtěl by ses designem živit? Co tě čeká teď? Pokračuješ ve studiu?

Ano. Do budoucna bych se designu rád věnoval profesionálně. V současnosti jsem zahájil navazující magisterské studium na VUT v Brně, a proto bych si nyní rád našel brigádu nebo stáž v oboru, abych mohl získávat praktické zkušenosti.

 

Představ nám své směřování v rámci designérské práce. Na který svůj výtvor jsi například nejvíce hrdý?

V této chvíli ještě nemám jednoznačně vyhraněné profesní směřování a spíše čekám, kam mě cesta designéra postupně zavede. :)

Nejvíce jsem hrdý na svůj projekt návrhu elektrocentrály, který byl doposud mým nejkomplexnějším zadáním a jsem spokojený s tím, jak se mi jej podařilo zvládnout. Pokud bych měl zmínit i další práci, pak by to byl můj návrh zvýrazňovače pro firmu Centropen.

Myslel sis odjakživa, že budeš designérem, nebo jsi v dětství snil o jiné profesi?

V mladším věku jsem ani nevěděl, že taková profese vůbec existuje. Vždycky mě sice bavilo kreslit, vymýšlet a vyrábět, ale odjakživa jsem chtěl být profesionálním sportovcem.

 

Necháváš se ve tvorbě ovlivnit současným děním? Reaguješ na společenská témata?

Současné dění mě v tvorbě přímo příliš neovlivňuje. Spíše se soustředím na samotný návrh a jeho funkčnost. Pokud ale má projekt spojitost se společenským tématem, snažím se to zohlednit, jinak pro mě není hlavním zdrojem inspirace.

 

Máš nějaký designérský vzor? Kdo je pro tebe inspirací?

Nemůžu říct, že bych měl jednoho konkrétního designéra jako vzor. Spíš mě inspirují lidé, kteří opravdu přemýšlí nad tím, co dělají, snaží se posouvat věci dál a dávají do své práce smysl. To je pro mě motivující přístup, kterého si vážím.

 

Kdo tě nejvíce podporuje ve tvé designérské práci?

Určitě rodina a blízcí. Mám jejich plnou podporu během studia a vždy, když potřebuji poradit nebo pomoci, se na ně můžu spolehnout.

 

Kde hledáš nápady pro svou práci?

Pro mě je nejlepší, když se sbalím a jdu se projít – ať už do přírody, nebo jen tak pozorovat věci kolem sebe. Rád si také prohlížím výtvory lidí na internetu, a to jak z oblasti průmyslového designu, tak i z jiných oblastí.

 

Máš nějaký sen v oblasti designu či umění? Čeho bys chtěl dosáhnout? Například vysněný projekt či designérské studio, se kterým bys rád spolupracoval?

Mým současným snem je navrhnout produkt, který by se skutečně vyráběl. Chtěl bych zažít ten pocit, kdy držím v ruce něco, co jsem navrhl, a vidím, že to funguje a reálně se vyrábí.
Konkrétní vysněný projekt ani studio, se kterým bych chtěl spolupracovat, momentálně nemám.

 

Jak ses k designu dostal? Co pro tebe design jako takový znamená?

K základům průmyslového designu jsem se dostal už na střední škole, kde jsme se sice věnovali především strojařině, ale měl jsem možnost seznámit se i s průmyslovým designem. Vždycky mě navíc bavilo něco vyrábět a tvořit, takže volba tohoto směru pro mě byla přirozená.

Nejde jen o to, aby věc dobře fungovala, ale i o to, aby byla příjemná pro uživatele, snadno ovladatelná a vizuálně přitažlivá. Design podle mě dokáže z obyčejného technického řešení udělat produkt, který má přidanou hodnotu, působí přirozeně a lidé s ním rádi pracují. V tom vidím jeho smysl i sílu.

Stává se, že tě někdy trápí tvůrčí krize? Máš nějakou strategii, jak ji překonat?

Ano, je to normální. Když se to stane, prostě se zvednu a jdu dělat něco jiného. Například se projít, zasportovat si nebo udělat něco na zahradě.

 

Na čem právě pracuješ? Jaké jsou tvé plány do budoucnosti?

Jak už jsem psal, právě si volím téma své diplomové práce. Takže budu pracovat na diplomce a dalších školních projektech.V budoucnu bych rád dokončil studium a postupně se dostával do praxe.

 

Jak odpočíváš? Co tě kromě designu baví a nabíjí novou energií?

Když jde o odpočinek, nejvíce mě nabíjí sport, kterému se ve volném čase věnuji pravidelně, zejména florbalu. Sport pro mě představuje možnost úplně vypnout od práce a načerpat novou energii. Kromě toho si rád pustím film, něco zahraji na počítači nebo vyrazím poznávat svět.

 

Co tě v poslední době potěšilo?

O prázdninách toho bylo opravdu hodně, ale nejvíce si cením zážitků a času stráveného s blízkými lidmi.

 

Moc děkuji za rozhovor a přeji ti, aby se tvé produkty časem dostaly do výroby.

Julie Vojtková

 

O práci se můžete dovědět více také na: https://www.studentskydesign.cz/cs-cz/detail/1240/

 

---