Design Cabinet CZ

22.11. 2020

Veronika Opatrná a Oleg Zářecký_Rozhovor k Národní ceně za studentský design 2020

rozhovory

Co vás nejlépe vystihuje jako osobnost?
VO To je otázka, na kterou se špatně hledá krátká odpověď. Asi bych řekla, že jsem hodně přemýšlivá. Různými druhy přemítání rozhodně trávím většinu času a dost mě baví konceptuální stránka věci. Snažím se zamyslet se nad samotnou podstatou problémů. Taky bych řekla, že jsem hodně ambiciózní a mám velké sociální cítění. Poslední dobou nejvíc přemýšlím, jak designem můžu někomu pomoct, a strašně se mi líbí, že design takovou moc má.
OZ Určitě to bude humor, jak to tak vnímám z reakcí svého okolí. Záliba v informacích a v poznání napříč různými oblastmi. Veliká míra optimismu, nutkání zaobírat se vším okolo v naší současnosti. To mě častokrát podněcuje k akci.

Jak se váš život proměnil, když do něj vstoupil grafický design?
VO: Do mého života vstoupil design až na vejšce a proměnil ho určitě k nepoznání, stal se totiž mým hlavním zájmem a způsobem, kterým můžu nějak prospět světu a realizovat se. Nicméně všechno vizuální a umělecké pro mě vždycky bylo fascinující. Grafika rozhodně změnila třeba i to, jakým způsobem se vůbec dívám kolem sebe. Určitě ale za lásku k ní a za touhu honit se za objevováním nových způsobů myšlení a vidění ve velké míře vděčím svému vedení v ateliéru GD2.
OZ: Grafický design je tu se mnou již řadu let od studií na střední škole a jeho vliv vidím spíše jako postupný proces přeměny vědomí. Nejen jako přemýšlení ve vztahu k významu věcí, barvě, tvarům, symbolům nebo typografii, ale i k neustálému odbourávání chyb, a to se nemusí týkat pouze jen grafického designu. Najednou se stane to, že máte větší touhu zaobírat se vším. Svět se tak stává místem podnětů a možností, jak jej vyjádřit vizuálně a ne pouze slovy.

Do soutěže jste přihlásili vizuální styl projektu Mo(nu)mentální topografie. O čem celý projekt byl? Jakých témat se dotýkal?
OZ Mo(nu)mentální topografie byl výstavní projekt, který pořádala Fakulta umění a designu UJEP v Ústí nad Labem k příležitosti oslav svého výročí založení. Byla to velká akce,m vystavovalo se ve čtyřech galeriích a uměním byl zaplněn i veřejný prostor v Ústí nad Labem. Umělci se především zabývali samotným městem, krajinou a lidmi v něm, snažili se ho „kulturně“ mapovat a nastínit pro něj i pohled do budoucnosti.

Kde jste čerpali inspiraci?
VO Myslím, že hlavní inspirace pro vzhled vizuálu se naskytla v názvu. Topografie je druh mapování a my jsme různě abstrahované mapy Ústí nad Labem použili jako základní vizuální prvek. V logu se znovu objevil princip mapování a hledání v podobě lupy, která nejvíc ožívá v animaci. Celý vizuál jsme sladili do černobíla, jednak aby v přehlceném prostředí města vyniknul a jednak protože dobře ladil k melancholii celého projektu.

Co bylo podle vás nejnáročnější při tvorbě vizuálního stylu Mo(nu)mentální topografie?
VO Jedna z nejnáročnějších věcí určitě byl celkový rozsah projektu a samozřejmě i dost málo času. Za de facto dva měsíce vznikly opravdu desítky výstupů a vizuální styl zahltil pomocí obrovské kampaně celou republiku. Na druhou stranu tohle bylo také nejvíce zábavné, protože nás opravdu těšilo, jak principy, které jsme vymysleli, přirozeně fungují na výstupech v obměnách od tužky přes web až po šály u vchodu do muzea. Pro mě osobně byla velmi přínosná i intenzivní mezioborová spolupráce s půlkou fakulty.
OZ U mě bylo z počátku nesnadné se harmonicky sladit jak v pracovním tempu, tak v přemýšlení. Jelikož naladit se na komunikaci skrze jednotný vizuální jazyk, kterým projekt komunikuje, není jen tak. To je zásadní pro udržení celkového charakteru vizuálního stylu napříč různými výstupy. Dále pak bylo obtížné se věnovat pouze tomuto projektu a ne ničemu jinému. Někdy bylo poněkud obtížné zvládat odevzdání vícero výstupů najednou, ale díky Verče a její organizovanosti, díky které věděla, co a kdy se má odevzdat, jsme s tím nakonec velký problém neměli.

Co vám zapojení do soutěže a zpracování projektu přineslo? Získali jste nové dovednosti?

VO Získala jsem úplně neuvěřitelné množství nových dovedností. Jsem opravdu moc ráda, že se mi podařilo Olega přemluvit, abychom se soutěže na poslední chvíli zúčastnili. Oli je starší a zkušenější a mě strašně moc pomohlo ho sledovat při práci. Poměrně trpělivě mě naučil spoustu věcí, které využívám dennodenně. Taky jsme myslím tvořili opravdu dobrý tým, protože každý máme jiné schopnosti. S normálním životem je takové tempo neslučitelné, ale na ty dva měsíce, kdy jsme byli zavření v ateliéru, opravdu ráda vzpomínám.
OZ Určitě mi to přineslo hodně, co se týče praktických dovedností a řešení problémů za chodu. Vybavuji si, jak nás již nebavilo přetahování dat na flešce a vyřešili jsme to jednoduše cloudovým úložištěm. Podobně jsme přicházeli na další a další vychytávky nejen v organizaci souborů, korekturách, ale i ohledně toho, co z nás kdo svede nejlépe v krátkém čase. Určitě bych přál takové harmonické sladění každému, kdo pracuje v týmu, jelikož i ta nejtěžší výzva se dá takto hravě zvládnout. Zpětně mám ještě stále pocit, že jen tak nějaký další projekt tento nepřekoná a je s tím spojen i pocit z dobře odvedené práce.

Na jakém práci zrovna teď pracujete a co plánujete do budoucna?
VO Mně se podařilo teď nedávno vydat knihu Starý lev a mladá opice, je to sbírka básní mého dědečka-vědce. Z toho mám opravdu velkou radost. Teď čerstvě jsem začala trochu učit na Fakultě umění a designu, což je fakt legrace. Učitelské vlohy mám rozhodně v rodině, tak uvidíme, kam to povede. Nicméně mám před sebou ještě diplomku a už si v hlavě osnuju opravdu velký dobročinný projekt, o kterém určitě ještě bude slyšet. Děsně se ale těším na cokoliv, co mi grafika se svojí nevyčerpatelnou různorodostí přinese.
OZ V danou chvíli se nejvíce zaobírám diplomovou prací, která bude zase o jiném přístupu ke grafickému designu. A do budoucna mě lákají spíše zahraniční projekty a spolupráce, ale ani tuzemským se nebráním. Jedním z těch zahraničních je i rozpracovaná identita pro rakouskou restauraci v Alpách. Ovšem také se těším na nové výzvy, které mi oblast vizuální komunikace přinese, abych mohl stále něco překonávat.