Design Cabinet CZ

22.01. 2018 - 26.01. 2018

Klauzury 2018 Ústavu průmyslového designu FA ČVUT

Výstavy

Výstava klauzurních prací studentů Ústavu průmyslového designu na Fakultě architektury ČVUT v Praze trvá do 26. ledna 2018. V pondělí 22. ledna od 18:00 hodin proběhne ve škole akce Fabrika zimní 2018.

Během letošní výstavy prací studentů bude jako tradičně k vidění pět ateliérů Ústavu průmyslového designu. Ateliéry se liší svým zadáním, ale také stylem a zaměřením.

Ve čtvrtém patře budovy fakulty jsou k vidění ateliéry Jaroš / Gonzalez, Streit / Polák, a tvorba prvních ročníků.

Studenti ateliéru Jaroš / Gonzalez řešili letos dvě témata. Jedno společné, a to „sušák na prádlo“, a druhé, klauzurní práci.
Největší pozornost zaujaly stolečky od studentky druhého ročníku Kristýny Hodanové inspirované architekturou 70. let. Na pohled měkké stolky, které vyzývají diváka spíše k sednutí, se inspirují známými pražskými budovami. Třeťáci až páťáci navrhovali sedací mobiliář do interiéru nebo exteriéru, či policové systémy.
Zástupce třetího ročníku, Prokop Hartl, vytvořil kombinaci židle a stoličky do exteriéru, celokovové a snadno přemístitelné. Zuzana Dvořáková si pohrávala s trubkovou konstrukcí a vznikla skládací židlička určená do veřejných prostor jako jsou například učebny, knihovny či čekárny. Na první pohled také zaujme tvarově jednoduché křesílko od Kristýny Mikoláškové nebo židle s plstěným sedákem od Jakuba Klouzka.

Ateliér Streit / Polák si pro své studenty připravil nelehký úkol na téma žehlení a sušení. Největší oblíbenkyní v navrhování se stala cestovní žehlička. Důležitějším úkolem však bylo „cokoli na sušení“. Mezi neobvyklé řešení patří dřevěný sušák na prádlo připevněný na strom od Veroniky Leové. Sabina Žáková vytvořila elegantní sušák na prádlo, který mění funkci podle otočení. Při opření o zeď slouží jako štendr nebo k sušení dlouhého prádla na ramínku, při otočení o 90° se konstrukce zapře o stůl a rázem máme sušák na prádlo. V ateliéru vzniklo i několik nových neobvyklých řešení kolíčku na prádlo.

V pátém patře školy s nacházejí tři další tři ateliéry, a to s velmi odlišnými pracemi a tématy.

Studenti ateliéru Tvarůžek / Bláha tradičně řešili problematiku ryze průmyslového charakteru. Zajímavý a velmi těžký úkol na téma měření radiace a sílu ozáření vyřešila studentka druhého ročníku Tereza Plšková, která navrhla elektrický osobní modulární dozimetrický systém k detekci ionizujícího záření, určený především pro nemocnice, a to například oddělení kardiologie. Představuje nové pojetí přenesení technologické záležitosti do reálného produktu.
Barbora Málková ve spolupráci s firmou Notus navrhla elegantní ultrazvukovou čističku na drobné předměty určenou především pro optiky či zlatnictví.
Jako další zajímavý úkol řešila Magdaléna Fousová. Vytvořila model automatu na základní potřeby pro přebalení dítěte určený do parku nebo veřejných prostor.

Ateliér Fišer / Nezpěváková se věnoval práci s porcelánem. Zadání znělo „porcelán v architektuře“ a „modifikace stávajícího předmětu do porcelánu při zachování tvarů a vlastností původního materiálu“. Letos měli studenti skvělou možnost spolupracovat v pěti českými porcelánkami. Studentka druhého ročníku Beáta Palíková vytvořila kolekci 2D a 3D kachliček se slovenským lidovým motivem. Inspirací jí byla slovenská vesnice Čičmany, která je známá svými ornamentálními domečky. Pro svoji práci si vybrala tři stěžejní vzory – kříž, srdce a čáru.
Modifikaci předmětu si zvolil Tomáš Havel. Tématu se nebál a vytvořil tělo kytary. Porcelánové tělo kytary má podobnou váhu jako tělo elektrické kytary. Tvarově se hodně podobá klasické kytaře, neboť musel respektovat zákonitosti akustiky. Dále zde vzniklo několik dalších zajímavých prací jako například porcelánové hodiny, úchytky do nábytku či církevní nádoby na obřad mše.
Ateliér Karel / Šafařík vypsal pro své studenty 2 témata - mísa a závislost. Ateliér se věnuje především experimentálnímu designu s přesahem do intermediální tvorby. Zadání „závislost“ probíhalo ve spolupráci s Fakultou elektrotechniky - oborem HCI. Studenti dělali výzkum na zvolené téma závislosti, které poté vyhodnocovali. Vzniklo několik kvalitních návrhů na aplikaci nebo předměty na zmírnění dané závislosti. Zpracování zadání „mísa“ bylo velmi různorodé. Někteří studenti vytvořili hmatatelné, klasické mísy. Jiní pojali téma jako fenomén, definice odhmotnění prostoru.
Studentka třetího ročníku Anastasia Mazur pojala mísu jako křtitelnici do prostoru kostela sv. Markéty na Břevnově. „Levitující kamenná křtitelnice s průnikem světla ze skleněného podstavce.“