21.02. 2010
Fraktální květák
Projekty
Fraktální květák: umění bez měřítekInternetová výstava mapující aktuální fenomény volného a užitého umění a jejich reflexi na VŠUP v Praze
Projekt Fraktální květák: umění bez měřítek vznikl v akademickém roce 2008/2009 jako práce studentů 2. ročníku navazujícího magisterského studia, oboru Teorie a dějiny designu a nových médií na VŠUP v Praze pod vedením PhDr. Pavly Pečinkové, CSc. Zveřejněný materiál nesmí být použit pro komerční účely bez svolení autorů.
Je současný design připraven vyhovět potřebám a požadavkům dnešní společnosti? Jak se proměňují tradiční disciplíny designu a volného umění v digitální době? A jak se posunuly hranice mezi jednotlivými obory umění? Existují ještě vůbec? Nebo se dnešní svět volného i užitého umění jeví jako fraktální květák, jemuž je vlastní bezškálovost, nekonečná členitost tvarů a nezměřitelnost kontur?
Tyto a podobné otázky si pokládají studenti dějin a teorie designu a nových médií pražské VŠUP v rámci internetové výstavy Fraktální květák: umění bez měřítek, jež vznikla jako součást jejich letošního týmového projektu. Odpověď na ně hledají v dílech svých kolegů z jednotlivých uměleckých oborů zastoupených na VŠUP. Výběr z nich pak umísťují do virtuálního prostoru hypertextu, aby naplnili premisu digitálního vystavování umění v digitální době.
Sandra Baborovská si vybrala téma postavení malby u současné generace umělců, kteří studují na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Porovnává tvůrčí přístupy dvou ateliérů, které reprezentují odlišné způsoby nazírání na obraz. Ateliér Stanislava Diviše, jehož studenti se opírají o tradici malby, a Jiřího Davida, v jehož ateliéru se malba stává konceptuálním prostředkem uměleckého vyjádření. Výjimka však potvrzuje pravidlo, a tak i v Divišově ateliéru se malba setkává s digitálně manipulovaným obrazem...
Pavla Beranová ve své části výstavy zkoumá hranici mezi sochou a designem a prezentuje díla, která ji různými způsoby přesahují nebo zcela zpochybňují. Šest virtuálních exponátů vybrala úmyslně na základě prvního vizuálního dojmu. Komentáře k nim však zprostředkovávají druhý, delší a hlubší pohled, který často sahá až k procesu tvorby či přístupu samotného autora. Pokud totiž existuje nějaká hranice mezi sochou a designem, leží právě tam.
Andrea Braunová se zabývá možnostmi sdělení informace vizuálními prostředky grafického designu v závislosti na jeho účelu. S ohledem na určené publikum je možné informaci vizuálně modifikovat. Uvádí proto školní práce, jež přes specificky volný, experimentální přístup, který je školnímu prostředí vlastní, poukazují na hranice možností sdělení informace v grafickém designu.
Soňa Houšková se věnuje roli a možnostem designu a designérů ve vztahu ke konceptu trvale udržitelného rozvoje. Vybírá přitom práce reflektující současnou situaci a hledající nestandardní, alternativní řešení.
Lucie Stejskalová a Petr Klíma se zabývají tématem parametrického navrhování v architektuře. Při výběru projektů dokumentujících možnosti a ambice parametrického navrhování se neomezují pouze na studentské projekty z VŠUP, ale přibližují také práce ze zahraničí a z pražského ČVUT.
Markéta Kubačáková ve svém výběru šesti uměleckých děl spojuje témata zobrazení skutečnosti a rekonstrukce minulosti skrze nová média. Jednotlivým dílům přiznává touhu „po pravdivosti a opravdovosti", problematizuje ji však poukazem na nedůvěryhodnost záznamu nových médií a na subjektivitu a vyhraněnost uměleckých přístupů.
Veronika Synková se zaměřuje na design, který splňuje premisu „myšlenkové ušlechtilosti" - design vytvářející trvalé hodnoty a snažící se překonat fyzické a sociální bariéry, pomoci zdravotně i jinak handicapovaným, a přispět tak k jejich integraci do majoritní společnosti.
Klára Škofová se ptá po smyslu a postavení ilustrace v digitální době. Potřebujeme ji ještě vůbec? Dokážeme jí přiznat její místo v procesu interpretace a pochopení textu? Místo jasných odpovědí před nás Klára předkládá sedm studentských souborů, rovnocenně využívajících jak klasické, tak digitální techniky.
Copyright © 2008 - 2009 Fraktální květák. Všechna práva vyhrazena. Projekt Fraktální květák: umění bez měřítek vznikl v akademickém roce 2008/2009 jako práce studentů 2. ročníku navazujícího magisterského studia, oboru Teorie a dějiny designu a nových médií na VŠUP v Praze pod vedením PhDr. Pavly Pečinkové, CSc. Zveřejněný materiál nesmí být použit pro komerční účely bez svolení autorů.
