Design Cabinet CZ

14.05. 2018

Jak se letos vystavovalo na Salone del Mobile v Miláně

Novinky

Barbora Procházková

Už je tomu pěkných pár dní, co jsem společně se svými spolužáky z ateliéru Prostorové tvorby na UTB ve Zlíně navštívila Milano Design Week. Právě díky studiu v ateliéru se můj pohled na design week od toho před třemi lety změnil. Letos jsem se sice dívala na to, co vystavují, ale hlavně jsem sledovala, jak to vystavují.

A tak se mi stalo, že když jsem přišla na výstaviště iSaloni a začala pavilony 15 a 13 věnované kuchyním, ocitla jsem se v uličce s červeným kobercem mezi dvěma vysokými stánky, z nichž však nebylo nic vidět. Přepadl mě trošku tísnivý pocit, že pokud chci zjistit, co se skrývá za vysokou stěnou, musím to celé obejít, najít vchod a pak teprve možná zjistím, co tam vystavují. Představa, že běhám okolo všech vysokých velkých stánků a hledám vchod, mě dost vyděsila. Naštěstí to nebylo tak hrozné, a ne všechny stánky byly takto koncipované. 

Velmi příjemně jsem byla překvapená stylem, kterým byla zpracovaná část SaloneSatellite věnovaná školám a mladým designérům. Zeleno-oranžová barevnost a instalace na panelech připomínající obličeje mi připadala vtipná a decentní.  Z vystavených věcí mě tam zaujalo studio Yumakano s technologií rezavého skla Rust Harvest a Atelier Insolite, který dřevěnou desku doplnil barevnou pryskyřicí. U toho jsem si hned vzpomněla na společnost Riva1920. K nim jsem samozřejmě později zamířila také. Jejich stánek obklopovala tmavá konstrukce, pod níž rostl bambus, a o konstrukci byly opřeny obrovské dřevěné desky. Koho by nezaujal tak obrovský a ještě krásně opracovaný kus dřeva!

Přírodní materiál zpracovává i firma Cocomat. Tentokrát však na výrobu matrací. Prezentovali se stánkem v přírodních barvách, kde matrace a sedačky doplňovaly dřevěná kola.

Tématiku přírody, konkrétně džungle zpracovala ve svém stánku i společnost Sancal. Z přírodních materiálů se v instalaci neobjevilo nic. Džungli pojali hlavně graficky. Inspirovali se její barevností a nepravidelností tvarů. Celé to doplnily kreslená zvířata, která z expozice vykukovala už na stěnách z venkovní strany stánku. Uvnitř nepravidelnost potvrzovaly zakřivená zrcadla a židle zavěšené na barevných lanech připomínající liány.

Zavěšené barevné provázky použili v instalaci i Missoni Home. Ti ze zavěšených barevných provázků vytvořili celou stěnu lemující jejich stánek. Uvnitř stánku potěšila část, kde jste si mohli sednout, lehnout na jejich sedačky a dívat se nahoru na barevně prosvícené textilní vzory.

Zvědavost vzbuzovala prezentace firmy Pedrali. Patřili k jedněm z těch, kteří svoji expozici uzavřeli do velké kostky s jedním vstupem. V jedné stěně však návštěvníky nechali dovnitř nakouknout. Ale k velkému překvapení jste neviděli do expozice, ale malou projekci s jakýmsi človíčkem, co vypadal jako houba a běhal kolem jedné z jejich židlí. Stejný otvor k nakouknutí byl i uvnitř expozice. Tam však u židle byla tanečnice v krátkých šatech. U vchodu do jejich stánku vás uvítaly čtyři výklenky s jednou židlí v různých stylech: s kolečky – „born to be wild“, jako houpací – „ dancing queen“, se svými zmenšeninami – „we are family“ a jako houpačka – „girls just wanna have fun“.

Židle a stoly prezentovala i společnost Colos. V prostoru stánku vytvořila malé místnosti, které byly zařízené každá v jiném stylu a jejich prostor zvětšovala velká zrcadla.

Na výstavišti se nacházelo určitě mnoho dalších prezentací firem, které byly zajímavé a stály by za zmínku. Ale výstaviště je obrovské, firem bylo hodně a obejít všechny bylo nemožné. Určitě ale nejde zapomenout na českou firmu Ton, která měla na výstavišti také své místo. Prezentovala tam sedm novinek. Mezi nimi i velmi pěkné křeslo Chips od Lucie Koldové. Křeslo svým tvarem připomíná bramborový lupínek a s nimi bylo také prezentováno.  

Foto autorka

Naši partneři:

  • Slovenské centrum dizajnu
  • Česká Stavební Akademie
  • Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství