05.03. 2012
Jan Srb
Historie a osobnosti
V letošním roce by se dožil sta let návrhář a konstruktér nábytku Jan Srb. K tomuto výročí připravilo Technické muzeum v Brně rozsahem nevelkou, avšak zajímavou a pro zájemce o nábytek cennou výstavu (poznámka DC CZ: probíhala od 27.6. do 25.9. 2011).
Jan Srb patřil ke generaci tvůrců meziválečného období, byl spolupracovníkem Jindřicha Halabaly a pamětníkem slavné éry brněnských Spojených uměleckoprůmyslových závodů. Nábytku zasvětil celý život, dění v nábytkářství sledoval i poté, co přestal být v oboru činný, o nábytku dokázal poutavě vyprávět.
Ačkoliv se narodil ve Vídni (27. června 1911), v hlavním městě rakousko-uherské monarchie prožil jen malou část života - po smrti otce se s matkou přestěhoval do Čech. U Jana Mackerleho v Jaroměřicích u Jevíčka se vyučil truhlářem, další vzdělání získal na Státní odborné škole pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí (1927-1929) a na Veřejné škole uměleckých řemesel obchodní a živnostenské komory v Brně (1929-1932), kde studoval u K. E. Orta. Již v době studia v roce 1931 se jako stipendista Svazu českého díla dostal na praxi do Spojených uměleckoprůmyslových závodů v Brně. Po skončení školy v roce 1932 v tomto renomovaném podniku získal zaměstnání jako návrhář, projektant a konstruktér. V UP závodech působil do roku 1952, poté pracoval v brněnském detašovaném pracovišti Tvarového vývoje výrobků ze dřeva (1953-1954) a ve Vývoji nábytkářského průmyslu v Brně (VNP), později přejmenovaném na Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský v Brně (VVÚN, 1954-1983).
O Janu Srbovi se všeobecně mnoho neví; ve Spojených UP závodech byl blízkým spolupracovníkem Jindřicha Halabaly, s nímž pracoval na projektech sestavovacího nábytku, zvláště řady H. V poválečných letech se ve VNP podílel na podobě „odlehčené" řady U-1 a sektoru U-100, který představoval ucelenou nábytkovou stavebnici a vyráběl se ve velkých sériích v UP závodech Rousínov. Inovovaná řada U-1, společné dílo architektů Srba, Jana Nováka, Františka Mezuláníka a Aloise Prokopa, byla vytvořena v roce 1957 pro celostátní soutěž a poprvé představena na výstavě „Dobré bydlení v roce 1958". V UP závodech Rousínov byla vyráběna řadu let.
Jan Srb se věnoval rovněž navrhování sektorového kancelářského a sestavovacího kuchyňského nábytku. Jeho soubor prvků skříňového a stolového nábytku vnesl do kanceláří nové možnosti: z různých typů skříněk, stolních desek a noh bylo možno vytvořit řadu variant stolů od jednoduchých po složitá pracoviště. Také kuchyňské sestavy, konstrukcí, materiálem i funkčním řešením experimentální, znamenaly významnou modernizaci kuchyňského prostoru.
Obsahovaly mnohé nové prvky, například zásuvky z PVC, a praktické, na svou dobu moderní doplňky jako sklápěcí jídelní plochy, zabudovanou chladničku, lapače par aj. Kuchyně KU 200 (1954) navržená ve spolupráci s J. Halabalou byla v omezeném počtu vyráběna UP závody Krnov, o dva roky později byla doplněna o nové prvky, například o skříňku zv. Superobot. Experimentální sestava KU 400 (1957) montovatelná z jednotlivých dílců měla plochy potaženy fólií různobarevného Vynalplastu a mnohé na svoji dobu nezvyklé vymoženosti. Pro n. p. Kovona Lysá nad Labem vypracoval Srb komplexní výrobní program kovového nábytku; výrobně úspěšná byla židle s kovovou kostrou (1959), na niž bylo dodáváno několik druhů sedáků a opěradel z tvarované překližky, a otočné kancelářské křeslo (1971).
Osobní vzpomínka
Jana Srba jsem měla možnost poznat osobně - navštěvoval mě v době mého působení v Moravské galerii v Brně. Jeho několikahodinové návštěvy byly inspirativní, i když svým způsobem vyčerpávající. Měl radost z mého zájmu o vyprávění, v němž se mísily vzpomínky na dětství, na rodinu, na spolupracovníky ze Spojených uměleckoprůmyslových závodů s popisem vlastní práce. Vyprávěl neúnavně dlouhé hodiny a jeho líčení nemělo konce. Dnes si říkám, že jsem měla být lepším posluchačem!
Cenné dokumentační materiály vztahující se k Srbově práci a k činnosti brněnského VNP se díky architektově systematičnosti nyní nacházejí ve sbírkách Technického muzea v Brně. Z nich mohla vzniknout tato výstava, která by neměla ujít pozornosti jeho dřívějších kolegů. Je příjemným podnětem ke vzpomínkám...
Možná nás napadne, proč tvorbu nepříliš známého brněnského návrháře připomíná technické muzeum a ne instituce, dokumentující architekturu a interiéry, užité umění nebo design. Odpověď je snadná - muzeum získalo po smrti Jana Srba jeho pozůstalost. Současná výstava prezentuje část této pozůstalosti, především osobní dokumenty a fotografie.
Autor: PhDr. Dagmar Koudelková
Foto: archiv autorky
Převzato z Dřevařského magazínu 9/2011
www.drevmag.com
