Design Cabinet CZ

02.10. 2016

Megatrendy

Design v souvislostech

Bydlení je činnost, která se úzce dotýká každého z nás a nábytkářský průmysl je segment, ve kterém se točí velké peníze. Proto musí každá firma bedlivě zvážit veškeré náklady spojené se zaváděním inovací na trh. Tento proces končí vystavením příslušné novinky na prestižní nábytkové výstavě s očekáváním odezvy ze stran zákazníků, ale na jeho počátku stojí celá armáda odborníků včetně sociologů. Ti pečlivě zkoumají společnost, mapují chování spotřebitelů a na jeho základě definují tzv. megatrendy – dlouhodobé a zásadní společenské jevy, z nich se v součinnosti s úrovní techniky a kultury v dané oblasti generují krátkodobé trendy ovlivňující různé oblasti života včetně bytového interiéru.

 

Fenomén megatrendů přišel do Evropy z USA díky Johnu Naisbittovi. Jeho analýzy společenských postojů v rámci desetiletých úseků měly u veřejnosti velkou odezvu a po 30 letech od vydání první studie lze konstatovat, že některé megatrendy na své platnosti nic neztratily.

Ursula Geismann ze Svazu německého nábytkářského průmyslu (Verband der Deutschen Möbelindustrie) pro letošní kolínskou veletrh Internazionale Möbel Messe (IMM) v Kolíně nad Rýnem definovala 11 aktuálních megatrendů. Dřevařský magazín 5/2016 vyhodnotil, jak Konektivita, New work a New learning nábytek této výstavy ovlivnily. Stále ale zbývá dalších 8 fenoménů, jejichž vliv na interiér není zanedbatelný.

 

Globalizace

 

Mezinárodní propojení se nejmarkantněji projevuje v hospodářství a s ním souvisejícím financování, ale také v politice, v oblasti životního prostředí, komunikace a dokonce i designu. Má přirozeně svoje odpůrce, kteří poukazují na nebezpečí neoliberální finanční a hospodářské politiky podporované světovou bankou a světovou organizací obchodu.

Internacionalizace trhu přináší vyšší podíl rozvojových zemí na světovém obchodě a ekonomickém vývoji. Gigantické lodě-továrny přepravují zboží „just in time“ bez skladů a kapitálu, ale rychle. Výroba se přesouvá do míst s nízkými náklady umožňujícími flexibilitu. Ke globální komunikaci přispěl smajlík a pomalu se vyrovnává konzum i vzdělávání. Digitální knihy umožňují vzdělání bez ohledu na barvu pleti, sushi dobylo Evropu a v čínských megapolích se pořádají octoberfesty.

Zmenšující se svět stimuluje mobilitu. Lidé opouštějí svoji vlast, aby žili jinde. Některé vyhání válka a hlad, jiní odcházejí, aby jinde lépe uplatnili svůj talent. Migrace populace není ničím novým.

Globalizace vnáší do interiéru pestrost. Byt už není homogenní a má daleko k národnímu stylu, který byl celá desetiletí jedinou možností zařizování. Současný životní styl vyžaduje nábytek vyzařující individualitu a volnost. A je úplně jedno, jak se vkus vyrovná s designem. Křeslo Barcelona „ozdobí“ exotická textilie, mexické křeslo překypuje barevností exotických dřevin, taburet je inspirován východem, jiné křeslo Egyptem. Vše završí exotické objekty z dovolených, klidně Budha vedle polštářků z Maroka.

 

Urbanizace

 

Obyvatelstvo se dlouhodobě přesouvá z venkova do měst. Už dnes tu žije větší polovina obyvatel planety. Důvodem jsou pracovní možnosti, infrastruktura, životní styl, nabídka vzdělání a zábavy, zajištění lékařské péče nebo lepší gastronomie. Má to ale svoje důsledky: vesnice jednoho dne zcela zmizí z mapy a megapole musí reagovat permanentním vytvářením obytného prostoru a organizací narůstající dopravy.

Města budoucnosti budou různorodější, přátelštější i zelenější a dokonale zasíťovaná. Zřejmě se bude změkčovat sociální diferenciace privátního prostoru a veřejné plochy. Tu již dnes využívají občané měst k privátním aktivitám, jako je grilování, ležení v parku, provozování urban gardeningu, ježdění na skateboardu a inlinech.

V bydlení se urbanizace projevuje zejména podlažní zástavbou. Přiliv obyvatel generuje vysoké nájemné, odtud vede cesta k menším bytům, které vyžadují nábytek menších rozměrů, pokud možno variabilní. Úspory může přinést sharing (dříve se mu říkalo kolektivizace). Příklad: volně vzniklá jednotka 10 rodin bude potřebovat místo deseti individuálních kuchyní jen jednu.

 

New ecology

 

Nový pohled na ekologii zahrnuje vedle „klasických“ zelených témat také sociální důsledky našeho jednání. Medializace jevů jako změna klimatu, vyčerpání přírodních zdrojů, redukce CO2 apeluje na sociální zodpovědnost člověka a firmy. Spotřebitelé orientovaní na zdravý životní styl jsou citlivější a vyžadují po produktech a službách ekologickou kvalitu. Trh s potravinami už několik let usiluje o to být regionální a bio.

Roste počet hybridů a elektromobilů, fotovoltaická zařízení zaplňují každou volnou plochu, interiér zachvátily LED. Neoekologie mění konzumní způsoby a osobní postoje. Prezident Obama si za Bílým domem pěstuje vlastní rajčata a červenou řepu, konjunkturu opět zažívají městské zahrádkové kolonie. Prosazuje se urban gardening, zelené fasády a mrakodrapy s visutými zahradami a evropské obce soutěží o titul „green city“. Zvláštní pozornost je věnována recyklování, to se stává objektem kontroly speciální policie a výrazem společenské angažovanosti.

Neoekologické bydlení dává přednost autentickým a přírodním materiálům. Masivní dřevo se uplatňuje na nábytku a podlahách. Jako obnovitelná surovina s mnohostranným využitím má do budoucna pozitivní vyhlídky. Najde své místo i v postelových roštech a pružinových matracích, oblíbené je dřevo dělené štípáním (kvůli zajímavé struktuře) nebo dřevo vyplavené z moře. Dalším používaným přírodním materiálem je useň, ale i filc, korek nebo kámen.

Velkým tématem je recyklace. Produkty se už nevyhazují, ale aspoň částečně přeměňují v jiné. Například půdní trámy se mohou použít při výrobě stolních desek nebo koster pro odpočivný nábytek, staré koberce se otočí, přebarví a vznikne atraktivní Patchwork podlaha, oblíbené jeans se ztuží pryskyřicí a vznikne originální židle. Kuchyně funguje jako uzavřený cyklus vodního hospodářství.

 

Mobilita

 

Přechod z koňského sedla na automobil zahájil neustálé zrychlování lidského života. Mobilita tvoří základ ekonomiky a proniká do všech životních oblastí. Na prahu multimobilního věku potřebujeme, aby byla ekonomická, pohodlná a trvale udržitelná. Mobilita je spojena s prací v jiném městě nebo i státě a souvisí i s nárůstem automobilů. V Číně je meziroční nárůst aut 15 %. V jiných zemích funguje i ekonomicky výhodný car sharing.

Mobilita zahrnuje širokou oblast od kontejnerové dopravy až po turistiku. 21. století se vyznačuje mnohotvárností jejích forem. Obrovský trh se zbožím a službami tvoří internetový obchod, který je bez mobility zcela nefunkční.

V interiéru představuje mobilita významné téma. Nábytek musí být lehký, snadno demontovatelný a znova montovatelný, pokud možno flexibilní. Designéři se při hledání optimalizace hmoty a hmotnosti inspirují přírodou. Uplatní se tak nové kompozitní materiály, ale i papír. Významným prvkem zařízení domácností jsou sklápěcí lůžka a malé sekretáře.

 

Při pohledu na analýzu megatrendů je jasné, že nikdy nefungují samostatně, ale působí na bytový interiér často společně. Do jaké míry se uplatní i poslední tři megatrendy, to odhalí poslední část tohoto miniseriálu.

 

Zdroj: Ursula Geismann: Megatrends.Verband der Deutschen Möbelindustrie. 2016

 

Ludvika Kanická

Foto: autorka

 

Převzato z časopisu Dřevařský magazín 6/2016

www.drevmag.com

 

 

 

Připojené obrázky

Naši partneři:

  • Slovenské centrum dizajnu
  • Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
  • Česká Stavební Akademie