Design Cabinet CZ

09.02. 2017

Rostliny v interiéru 2

novinky

Jak o rostliny pečovat a v čem je pěstovat? Umělé přisvětlení rostlin nejen kvůli fotosyntéze

Pokud jsou světelné podmínky interiéru pro pěstování vybraných rostlin nedostatečné (viz http://www.designcabinet.cz/rostlina-v-interieru-muze-predstavovat-vic-nez-pouhou-kytku-v-kvetinaci ),a přesto si je zákazník přeje, lze mu vyhovět za předpokladu, že rostliny budou přisvětlovány umělými světelnými zdroji. Přisvětlování však bývá do interiéru navrhováno také kvůli dosažení patřičného požitku z rostlin, a to i v místech, kde běžně mají dostatečné denní osvětlení. Vnitřní prostory jsou totiž osvětlovány převážně difúzním světlem jasné nebo zatažené oblohy, které je příznivé především pro rostliny kvůli správně probíhajícímu procesu fotosyntézy, ale už ne tolik pro zrakový vjem člověka. „Difúzní záření nedělá stíny, rostliny se jeví plošně, bez prostorové i barevné rozmanitosti, jsou jakoby bez života. Zatímco osvětlení, které vytváří stíny a příjemné kontrasty jasů a barev, umožňuje rostlině emocionálně působit na člověka,“ říká obchodní ředitel společnosti New Visit s.r.o. M. Jiránek a dodává, že z pěstebních důvodů je třeba přisvětlování aplikovat tam, kde denní světlo rostlinám neposkytuje dostatečnou ozářenost a také u rostlin z rovníkových oblastí, které v našich klimatických podmínkách nemají v zimním období dostatečně dlouhý den. Potřeba vlastního přisvětlování je závislá na světelných požadavcích rostliny, odvozených z původních podmínek stanoviště a na ročním období. Pro rostliny s vysokou a střední náročností na světlo (vhodné do velmi světlých a světlých míst) se ozářenost obvykle volí v tzv. hodnotě pro udržení rostlin, odpovídající denní osvětlenosti od 1000 do 2000 lx, a den je přisvětlováním prodlužován na 14–16 hodin. Pro rostliny s pestrými listy a kvetoucí se zpravidla volí větší ozářenost a den je prodlužován na 12 hodin. U rostlin s nízkými požadavky na světlo je třeba respektovat nejen potřebu rostliny (kolem 1000 lx), ale i požadavek na optimální osvětlenost místa pro člověka. Denní doba přisvětlování je mimo již uvedené závislá na stavu oblačnosti, který je velmi proměnlivý, a aby mělo patřičný účinek a efektivitu, doporučuje se činnost světelných zdrojů ovládat pomocí časového a soumrakového spínače. Ten by měl být pro rostliny s vysokými požadavky na světlo nastaven na 2300 lx, pro rostliny se střední náročností na 1400–1500 lx a pro rostliny s malými požadavky na osvětlení na cca 800 lx. „Pokud jsou rostliny situovány do míst se sporým denním osvětlením, kde se lidé zdržují jen občas a krátkodobě, je možné přisvětlovat jen takovou intenzitou, která udrží rostliny v životaschopném stavu a osvětlení zapínat až při poklesu denní osvětlenosti pod 400 lx,“ uzavírá M. Jiránek část věnovanou světelným podmínkám s dovětkem, že samotné zdroje umělého osvětlení by pak měly být vybírány a instalovány tak, aby svoji funkci plnily po celou dobu růstu rostliny, tedy i při měnící se výšce.

 

Zalévání a hnojení

 

Rostliny pěstované v interiéru potřebují kromě patřičného světla a teploty také vodu. „Co se zálivky týče, tak i v tomto případě záleží na druhu rostliny. Některé druhy vyžadují vysokou zálivku a jiné naopak mnoho vody nepotřebují, přičemž toto množství ale hodně závisí na světelných podmínkách. Pokud se rostlina nachází v místě, kde je méně světla, tak potřebuje i méně vody. Pokud ji dáváme více vody, nestačí ji zpracovávat a stane se tzv. ‚utopenou‘, přičemž dochází k zahnívání kořenů. Všeobecně je také známo, že v zimním období je třeba intenzitu zálivky snížit, neboť rostliny mají vegetační klid a mnoho vody jim škodí,“ informuje nás M. Jiránek a pokračuje s tím, že téměř všem rostlinám, a to pěstovaným jak v zemině, tak i hydroponicky, je třeba občas dodat živiny, které nejsou schopny si vytvořit fotosyntézou ze světla a vody, což se týká hlavně minerálních látek. Na trhu dostupná hnojiva jsou buď tekutá nebo ve formě tyčinek či granulí. Četnost a intenzita hnojení závisí na způsobu pěstování (v zemině nebo hydroponicky), druhu rostliny a možnostech údržby (daných způsobem začlenění rostlin do interiéru apod.). „Například pro hydroponicky pěstované rostliny, které se zalévají jednou za 2–4 týdny, se nám osvědčila výživa dodávaná ve formě granulátu s dlouhodobým účinkem, která se doplňuje každé 3–6 měsíců,“ upřesňuje M. Jiránek s tím, že přesný harmonogram zalévání a hnojení by v závislosti na konkrétním „zeleném interiéru“ měl být obsahem tzv. plánu péče o rostliny. K jeho vytvoření lze využít spolupráce se zkušeným floristou a měl by být nezbytnou součástí každého projektu.

 

Pěstovat v zemině nebo hydroponicky?

 

Rostliny dotvářející celkový interiér lze pěstovat klasickým způsobem v zemině za použití běžných květináčů nebo truhlíků vsunutých do patřičného designového obalu. Výhodnější jsou však speciální tzv. samozavlažovací květináče a truhlíky, respektive samozavlažovací pěstební vložky, skryté ve vnější dekorativní nádobě. Fungují na systému dvou vzájemně na sebe nasedajících nádob, z nichž spodní tvoří rezervoár vody a do horní se sází rostliny. Voda vzlíná ke kořenům pomocí knotů, tvořených skelnou textilií, nebo po čase si sama rostlina kořeny dosáhne do rezervoáru. Mezi nádobami je vzduchová mezera, zajišťující přísun vzduchu do substrátu a ke kořenům. Výška hladiny v rezervoáru je kontrolována vodoznakem, což je výhodné pro lidi, kteří tráví hodně času na cestách, neboť rostlinám tak nehrozí přemokření, k němuž běžně dochází při pěstování v zemině s použitím klasických květináčů bez hladinoměrů, ve snaze uživatele interiéru zajistit květinám po podobu nepřítomnosti dostatek vláhy.

V podstatě to samé platí také pro v současné době stále častěji používaný hydroponický způsob pěstování rostlin, inspirovaný přírodou, který znali již staří Egypťané. Jedná se o způsob pěstování rostlin bez zeminy ve vodním prostředí s nutným obsahem živin. Kořeny rostliny jsou namísto zeminy zasazeny do expandovaného jílového granulátu (keramzitu), který při zalévání absorbuje živný roztok. Takto pěstované rostliny rychleji rostou, lépe odolávají škůdcům a jsou zdravější. Zvyšují vzdušnou vlhkost v místnosti (až o 10 %) a mají pozitivní dopad na psychiku člověka v tom smyslu, že podle jistého průzkumu z roku 2010 snižují úzkost a napětí o 37 %, pocit sklíčenosti o 58 %, únavu o 38 % a agresivitu o 44 %. Rostliny snižují také obsah škodlivých látek ve vzduchu a objem v něm obsažených prachových částic (až o 20 %), úroveň hluku v místnosti (o 5 %) a v neposlední řadě až o 15 % zvyšují produktivitu práce. Z výše uvedeného vyplývá, že hydroponická metoda pěstování je na rozdíl od pěstování rostlin v zemině vhodná pro alergiky, kteří jsou jak známo náchylní např. na plísně, roztoče či bakterie. Pro vlastní pěstování se používají speciální hydroponické vložky vytvářející zásobní prostor pro vodu a granulát, opatřené vodoznakem, do kterých se vkládá vnitřní pěstební nádoba s rostlinou. Na velikosti zásobního prostoru pak závisí také samotný interval zalévání, ve spojitosti s podmínkami v interiéru (světlo, teplota, vlhkost) a s nároky rostliny.

 

František Novák

Foto: archiv autora a New Visit s.r.o.

Převzato z časopisu Dřevařský magazín 7-8/2016

Více informací na www.drevmag.com

 

Připojené obrázky

Naši partneři:

  • Česká Stavební Akademie
  • Slovenské centrum dizajnu
  • Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství