24.10. 2025

Rozhovor k Národní ceně za studentský design 2025 – Michael Šourek, Stela Kučerová, Adam Varga

rozhovory

Seznamujeme vás s nominovanými účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2025. Co kdyby střechy mohly fungovat jako malé ekosystémy? Tým studentů UMPRUM – Michael Šourek, Stela Kučerová a Adam Varga – se této myšlence věnuje ve svém projektu biotopizace střešní krajiny. V rozhovoru se dozvíte, jak vznikají jejich inovativní střešní tašky, jak funguje týmová spolupráce a jak by jejich návrh mohl ovlivnit městské klima.

Do soutěže jste se přihlásili s projektem biotopizace střešní krajiny. Můžete nám vysvětlit, co biotopizace znamená v kontextu vašeho projektu? 

Biotopizace v našem pojetí znamená proměnu střechy z mrtvé technické vrstvy na živý ekosystém. Naše střešní tašky zadržují dešťovou vodu, která se postupně odpařuje a vytváří příjemnější klima. Voda podporuje růst rostlin a umožňuje, aby na střeše vznikly malé biotopy pro hmyz, ptáky i další organismy.  

 

Jakým způsobem by mohl váš přístup ovlivnit městské klima, kdyby byl ve větší míře aplikován?  

Pokud by se náš systém používal ve větším měřítku, města by se v létě méně přehřívala. Střechy by fungovaly jako obrovské odpařovací plochy, které snižují teplotu vzduchu a zadržují srážkovou vodu, místo aby ji rychle odváděly do kanalizace. V kombinaci s dešťovou vodou uloženou v retenčních nádržích, která může být v obdobích sucha použita na zavlažování střech, vzniká nevysychající biotop. 

 

Co vás přivedlo k této myšlence? Bydlíte například ve velkém městě a cítíte v letních měsících na vlastní kůži problém, se kterým se snažíte ve vašem návrhu vypořádat? 

Inspirací nám byla především zkušenost s přehříváním městského prostředí. Žijeme v Praze a v letních měsících velmi intenzivně vnímáme fenomén tepelného ostrova. Vnímáme také, že dešťová voda, která by mohla město ochlazovat, je dnes často rychle svedena pryč a její potenciál promarněn. Chtěli jsme proto najít řešení, které bude jednoduché, přirozené a integrovatelné do tradiční architektury. 

 

Jaký přínos by používání vašich střešních tašek mělo v oblasti biodiverzity? 

Naše tašky zadržují malé množství vody, které vytváří podmínky pro růst mechů, lišejníků a drobných rostlin. Tyto rostliny pak přitahují hmyz, a tím podporují celý ekosystém. Postupně by mohly vznikat „zelené koridory“ na střechách, které propojí městskou přírodu a nabídnou útočiště druhům, které v současnosti z měst mizí. 

 

Jak se vaše tašky liší od běžných střešních krytin, pokud jde o funkčnost a estetiku? 

Běžné tašky vodu okamžitě odvádějí. Naše tašky pracují s různými typy drážek – vodorovné zadržují vodu, svislé ji odvádějí pryč a šikmé ji směrují do konkrétních míst. Tím, že využíváme technologii 3D tisku, dokážeme jejich povrch zvrásnit tak, aby bylo budoucí uchytávání se zeleně ještě snazší.  

 

Jak váš návrh hospodaří s případnými přebytky vody? 

Zadržujeme maximálně zhruba 10 litrů na metr čtvereční, takže výrazně nezatěžujeme střešní konstrukci. Přebytečná voda je pak přirozeně svedena do retenčních nádrží, odkud se může využívat na zavlažování zahrad, parků nebo znovu našich střech. Střecha se tak stává prvním stupněm vodního hospodaření budovy. 

 

Jakým způsobem probíhal výpočetní návrh, jak byly definovány tvary tašek a jejich funkčnost?  

Věděli jsme, že bude potřeba přijít s více typy tašek tak, abychom mohli vodu nejenom zadržovat, ale zároveň se jí zbavovat na místech, kde je nežádoucí. Z toho důvodu bylo nejracionálnější řešení zvlnit celou tašku v námi požadovaném směru. Zároveň jsme chtěli, aby naše tašky byly kompatibilní se stávajícími rošty latí tak, aby bylo možné měnit pouze krytinu bez dalších zásahů do střešní konstrukce. No a z těchto požadavků vznikly první prototypy. 

Nejsložitější bylo přijít na to, jak do sebe budou jednotlivé tašky zapadat a jak se budou překrývat tak, aby nepropouštěly vodu. 

Povězte nám něco více o prototypech. Jaký materiál byl k tisku použit? 

Prototypů vzniklo hned několik. Mimo ty digitálních jsme začali s 3D tiskem plastu, na kterém jsme si odzkoušeli proudění vody přes spoje tašek. Vždy jsme měli na paměti, že finálním výsledkem by měla být keramická taška, která má v našich městech velkou tradici. Proto jsme vyzkoušeli tvorbu keramických tašek pomocí formy. Nakonec jsme se ale rozhodli pro technologii 3D tisku keramiky. 

 

Co vás vedlo k volbě 3D tisku? Měli jste s ním již předchozí zkušenosti? Jaká specifika z této volby vyplývala v rámci designérského procesu? 

Technologie 3D tisku nám dává největší prostorovou volnost a je možné udělat každou tašku na míru co do tvaru, tak i zvrásnění povrchu podle toho, kde na střeše se bude nacházet. 

Máme to štěstí, že u nás na UMPRUM je skvěle vybavená robotická dílna. Díky ní jsme byli schopni vše testovat a tvořit. Náš ateliér je úzce spjat s digitální fabrikací, takže zkušenosti s robotikou v týmu máme. 

Technologie 3D tisku nám sice dala větší volnost v designu jednotlivých tašek, ale zároveň vytyčila nové limity. Ne každý tvar je možné vytisknout a zejména větší převisy můžou být problematické. To jsou ale překážky, které se snažíme překonávat. 

Celý váš projekt je navázán na otázku ekologie. Vnímáte využití 3D tisku jako ekologičtější alternativu k běžné výrobě? Vysvětlete, prosím, svůj postoj. 

Nevnímáme technologii 3D tisku ani více ani méně ekologickou oproti tlačení tašek do formy. Největší uhlíkovou stopu má proces vypalování keramiky, ten je v obou případech totožný. Nicméně co se týče odpadu, tak ten je prakticky nulový. Dokud se hlína nevypálí, dá se recyklovat v podstatě donekonečna, takže je možné veškeré nepovedené tisky znovu využít na materiál. 

 

Spatřujete v používání 3D tisku v určitých oblastech budoucnost designu? 

Určitě. Spousta odvětví průmyslu už 3D tisk delší dobu úspěšně implementuje.

 

Jaký by byl praktický dopad vašeho návrhu pro uživatele budov? Byla by realizace technicky či finančně náročná? 

V ideálním případě by za cenu nové krytiny obyvatelé domů ušetřili na chlazení domu v létě. Tento efekt by byl tím větší, čím více domů v okolí by naši krytinu využívalo. 

Samotná realizace by nebyla nijak výrazně složitější, než běžná výměna střešní krytiny, protože navazujeme na běžně používanou konstrukci latí a kontralatí.  

O něco složitější by však byl návrh střechy na míru. K tomu totiž potřebujeme model stávající střechy, pokud možno s co nejvíce detaily. Od všech otvorů a prostupů třeba až po polohu stromů v okolí. Po obdržení modelu však dokážeme automaticky generovat kladečský plán a výrobní dokumentaci pro celou střechu v rámci několika minut. 

 

V čem spočívají výhody oproti zeleným střechám? 

Klasické zelené střechy se skládají z větší vrstvy substrátu a vysazené zeleně. Substrát výrazně zatěžuje a tím i prodražuje celou stavbu. Vysazená zeleň se často na střeše ani neudrží, protože nemá ideální podmínky.  

Naše střechy substrát neobsahují a veškerá zeleň na nich je zachycena přirozeně. Z napadaného listí, nafoukaných semen rostlin a mnoha dalšího. Jistě už jsme všichni viděli staré střechy pokryté mechem. My se snažíme tomuto fenoménu jít naproti a pomoct mu se rozšířit. Rovněž jsme si vědomi, že ne všude se zeleň zachytí. To je ale v pořádku. Tak funguje příroda. Střecha bude dále hospodařit s vodou, a přitom bude z dálky nerozeznatelná od tradiční keramické střechy. 

V čem spatřujete budoucnost projektu? Chcete se aktivně snažit o jeho širší implementaci nebo spolupráci s městskými projekty? 

Prozatím máme stále pouze prototyp, který se snažíme dále testovat a vylepšovat. Ale samozřejmě bychom chtěli v budoucnosti projekt ve větším měřítku realizovat. 

 

Na biotopizaci střešní krajiny jste pracovali společně. Jste spolužáci ze stejného oboru? Jakým způsobem jste si práci rozdělili? Jaké má týmová práce výhody a jaká úskalí? 

Ano, jsme všichni studenti ateliéru architektury III.  Každý z nás má jiné schopnosti a je šikovný na něco trochu jiného. Díky tomu se skvěle doplňujeme. Během celého studia jsme k týmové práci vedeni, proto to pro nás není nic nového. Samozřejmě, že se neshodneme vždy na všem jednomyslně, ale právě to probouzí debatu, na jejímž konci je vždy posun kupředu.

 

Je to první projekt, který jste společně vytvořili? Plánujete ve spolupráci pokračovat? Máte již nějaký nápad, do čeho se pustíte? 

Ano, je to náš první společný projekt v tomto složení. Určitě plánujeme projekt dále rozvíjet a snažit se o jeho realizaci. Nyní jsme ve fázi důkladnějšího testování a vychytávání všech much. 

 

S jakými potížemi jste se v rámci tohoto designu potýkali? Co bylo nejtěžší? 

Od začátku šel proces hladce, ale největší výzvou bylo řešení návaznosti jednotlivých tašek a jejich překrytí. Trochu nás tlačil čas, jak se blížil termín prezentací klauzurních projektů. Proto tvoření prototypů tehdy ještě pomocí forem bylo psychicky vyčerpávající, ale povedlo se. 

 

Co vám práce na tomto projektu přinesla? Naučili jste se něco nového? 

Přinesla nám spoustu nových znalostí, zkušeností a v neposlední řadě společných zážitků díky výstavám, kde se střechy často prezentují. 

 

Jaké máte na projekt ohlasy, od učitelů, přátel, členů rodiny? Setkali jste se i s nějakou negativní reakcí? 

Ohlasy jsou převážně pozitivní, ale samozřejmě se setkáváme i s názory snažící se zpochybnit některé z našich principů. Většina z nich je ale konstruktivní a žene nás dál ve výzkumu a hledání všech odpovědí. 

 

Proč jste se přihlásili do soutěže Národní cena za studentský design?

O soutěži jsme se dozvěděli od vyučujících ve škole. Zdá se nám to jako skvělá příležitost k prezentaci našeho projektu před širší veřejností. 

 

Studujete na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Jste zde spokojení? Jak vás studium na této škole obohacuje? 

Myslím, že budu mluvit za všechny, když řeknu, že si pochvalujeme individuální přístup. Na škole nás není mnoho, ale i tak je nám k dispozici spousta odborníků ve svých oborech a zároveň špičkové zázemí. Díky tomu všemu se potom můžou rodit inovativní projekty. 

Váš návrh je součástí projektu Clay House, můžete nám ho, prosím, stručně představit?  

Určitě. Projekt Clay House je výstupem semestrálních prací, které vznikly při spolupráci ateliérů architektury a keramiky, jehož jsme byli součástí. Zadáním bylo hledat nový potenciál keramiky ve stavebních prvcích. Proto je zde kromě střešních tašek k vidění například inovovaný krb a mnoho dalšího. 

 

Jak jste se dostali k designu? 

Studujeme architekturu. Tento projekt, který měl blíž k designu, vznikl ve spolupráci s ateliérem keramiky. Bylo pro nás zajímavé pracovat v menším měřítku a projít si procesem, na jehož konci byl v podstatě produkt. 

 

Co pro vás design jako takový znamená? Co se jeho prostřednictvím snažíte předat? 

Náš ateliér se zaměřuje na design jako proces zkoumání, který propojuje materiál, technologii a přírodu. Vnímáme ho jako výzkum, který hledá smysluplná, udržitelná a adaptabilní řešení. 

 

Máte nějaký designérský vzor? Kdo je pro vás inspirací? 

Řekl bych, že nemáme jeden nedotknutelný vzor, inspiraci hledáme vždy v závislosti na konkrétním projektu. 

 

Kde tedy hledáte nápady pro svou tvorbu? 

Sledujeme problémy a výzvy, které se objevují kolem nás, a snažíme se na ně hledat kreativní řešení. Projekt podle nás má smysl, když dokáže reagovat na skutečné potřeby lidí a prostředí, které nás obklopuje. 

 

Máte nějaký sen v oblasti designu? Čeho byste chtěli dosáhnout?  Například vysněný projekt či designérské studio, se kterým byste rádi spolupracovali? 

Naše vysněné studio je naše vlastní. 

 

Stává se, že vás někdy trápí umělecký blok? Pokud ano, jak s ním bojujete? 

Je vždy potřeba získat odstup a hlavu zaměstnat něčím jiným. Málokdy se podaří takový blok jen tak přemoci na sílu. 

 

Pracujete právě na něčem? Představte nám trochu svou tvorbu.  

Právě nám začíná nový semestr a s ním i nové zadání. Jsme na úplném začátku, a proto ještě nechceme odkrývat karty. Vše ale bude k vidění na zimním Artsemestru UMPRUM. 

 

Jaké jsou vaše plány do budoucnosti? 

Určitě se chceme dále věnovat našim taškám a posouvat je kupředu. 

 

Jak odpočíváte? Co vás kromě umění či designu baví a nabíjí energií? 

V tomto jsme dost odlišní. Prakticky dohromady pokrýváme snad veškeré možnosti. Od sportu, přes procházky v přírodě až po sledování seriálů nebo čtení knih. 

 

Co vám poslední dobou udělalo radost? 

Nominace v soutěži Národní cena za studentský design. :)

 

Děkuji vám za rozhovor a přeji hodně štěstí v tvorbě. Držím projektu palce, abychom se s ním brzy mohli setkat v ulicích měst.

Julie Vojtková

 

 

Práci si můžete prohlédnout na: https://www.studentskydesign.cz/cs-cz/detail/1133/

 

---