Design Cabinet CZ

22.04. 2010

Rozhovor s Lenkou Trubačovou

rozhovory

Lenka Trubačová uspěla v mezinárodní soutěži k 50. výročí založení společnosti Lapponia Jewellery s kolekcí šperků inspirovanou laponským jezerem Inari. Hovořila s námi o své tvorbě a zkušenostech ze soutěže. Návrhy zaslalo 140 účastníků z 26 zemí. Až do vyhlášení výsledků přitom porota neznala identitu soutěžících, kteří vystupovali pouze pod přezdívkami. Slavnostní předání cen se uskutečnilo na největším šperkařském veletrhu v Mnichově 19. února 2010.

Jak ses o soutěži dozvěděla?

Přes mého přítele a jeho známého v Anglii, který mi k ní poslal odkaz. V rámci České republiky jsem se o soutěži nedozvěděla.

Jaké bylo zadání soutěže?

Zadání bylo velmi liberální. Mohu říci, že jsme nebyli ničím limitováni. Důležité bylo vytvořit kolekci či set šperků nejméně o třech kusech. Měli jsme na výběr, zda budeme pracovat s prsteny, náušnicemi nebo náramky. Omezení bylo jediné, a to v materiálu, kdy jsme měli využít drahé kovy, drahé kameny, ale mohli jsme zároveň pracovat i s obecnými materiály, naopak jsme nesměli použít materiál typu slonoviny.

Prezentovala jsi starší kolekci šperků, nebo jsi pro Lapponia Jewellery vytvořila zcela nový set?

Inspirovala jsem se svou předchozí prací na prstenu Multifil, který je složený ze dvou obměnitelných částí. Základem tohoto prstenu je propojení drahého kovu (stříbra) a další části. V tomto případě plastu. Na srovnatelném principu je založena i nová kolekce šperků, která je určena pro Lapponia Jewellery.

Jak dlouhou dobu jsi strávila na této kolekci?

Během čtrnácti dnů návrh a dalších tří týdnů realizace.

Lapponia Jewellery je tradiční finská firma, která se opírala o vlastní finské a švédské designéry. Proto je třeba pro mě zajímavé, že šla do soutěže a nesázela na ověřená jména. Proč myslíte, že tomu tak je?

Soutěž vyhlásila firma k 50. výročí svého založení. Záměrem přitom bylo povzbudit mladé talenty a dát jim příležitost k prezentaci jejich práce na mezinárodní úrovni. Z jejich strany to byla spíše podaná ruka. Chtěli zviditelnit mladé designéry bez ohledu na to, z jaké země jsou.

Čím ses inspirovala? S jakými materiály jsi pracovala?

Chtěla jsem vytvořit šperk, který bude Laponcům blízký. Kolekci, ke které by mohli mít osobní vztah. Při návrhu jsem se inspirovala laponským jezerem Inari. Reagovala jsem na obraz z pohledu ptačí perspektivy, který se promítl ve výslednou grafickou zkratku setu.

Co je hlavní cenou?

Peněžitá odměna.

Jak bude pokračovat spolupráce s firmou Lapponia Jewellery?

Zatím je vše spíše ve stadiu doufání a nemohu k tomu říci nic bližšího.

Kde se můžeme v současné době setkat s Tvojí vítěznou kolekcí?

V současné době kolekce putuje po Evropě a v Japonsku v rámci laponského výročí. Šperky se mi vrátí ke konci roku 2010. Teprve potom se rozhodnu kde, a na jakých veletrzích či výstavách je budu dále prezentovat.

Co ti tato zkušenost přinesla?

Jednoznačně jsem si touto zkušeností rozšířila obzory. Setkala jsem se s mnoha designéry Lapponia Jewellery a s jejich pracemi, které byly vystaveny společně s pracemi vítězů. Mohla jsem také poznat, s jakými materiály a technologiemi pracují. Pro mne byla jednoznačně nejpřínosnější samotná komunikace s designéry.

Zaměřuješ se na specifický typ či styl šperku? Čím je tvá autorská tvorba charakteristická?

Velký zlom v mé tvorbě nastal během studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kdy jsem pocítila chybějící řemeslné dovednosti. Je těžké realizovat šperk, když nevíte, jak zacházet s materiály. Abych mohla i nadále rozvíjet své návrhy a myšlenky a zároveň byla schopná konkurovat šperkařské či zlatnické scéně, která u nás je, rozhodla jsem se nastoupit na učiliště, kde jsem po absolvování dosáhla jisté řemeslné a technologické úrovně. Tento moment byl pro mne velmi důležitý. Charakteristické je tedy řemeslné zpracování a inspirace přírodninami, přírodou nebo obrazy, které jsem někde spatřila, a vybavují se mi ve chvíli, kdy navrhuji bez určitého cíle a zadání.

Jaké materiály pro svou tvorbu využíváš? Vybíráš je podle ceny nebo kvality?

Autorský šperkař je jistě omezený finančně. Pokud netvořím přímo pro prezentaci či zakázku, potřebuji spíše investovat do materiálů, které jsou cenově dostupné. Osobně ráda pracuji s materiály z drahých kovů, pro které mám technologické zázemí a vybavení. Prozatím se mi vyplácí i dražší alternativy, ale více preferuji stříbro.

Pracuješ s „módní" nerezovou ocelí?

Řekla bych, že není autorských šperkařů, kteří by nezačali s nerezí. Také jsem s ní začínala, ale pro mne je to určitě okleštění, které mi nevyhovuje. Naopak drahé kovy poskytují větší prostor a zároveň jsou dobře zpracovatelné a tvárné. Jsou mojí doménou.

Jakým směrem by se mělo tvé působení ubírat v České republice a zahraničí?

Prezentací kolekcí formou výstav a veletrhů a realizací individuálních zakázek.

Kde je možné setkat se s tvými produkty?

Určitě na webu www.lenkatrubacova.com, dále v Praze v Galerii Futurista na Betlémském náměstí v butiku Timoure et Group, nebo také nově v prodejní galerii Dox.


V jaké cenové relaci se šperky pohybují?

Pod tisíc korun, ale ceny se mohou pohybovat i do padesáti tisíc. Záleží na zpracování a materiálu.

Chystáš spolupráci s oděvními návrháři?

Kolekce šperků pro módní návrháře jsou pro mě výzvou. V současné době ale nic podobného neplánuji.

Jak by tato spolupráce mohla vypadat?

Určitě mohu reagovat na designový směr firmy nebo jednotlivce souběžně s návrhářem od samého začátku s tím, že budu mít svobodu v tvorbě. A jednoznačně těžším úkolem je přizpůsobit šperky k oděvní kolekci, protože obě složky musí spolu fungovat od samého začátku.

Děkuji za rozhovor za sebe a Design Cabinet CZ a přejeme mnoho podobných úspěchů!

Jan Zeman

Připojené obrázky

Naši partneři:

  • Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
  • Česká Stavební Akademie
  • Slovenské centrum dizajnu