Design Cabinet CZ

07.03. 2009

Rozhovor s Ronym Pleslem

Rozhovory


Rony jsem zvědavá, ale nemusíte odpovídat. Vaše jméno je přezdívka nebo jste měl nekonvenční rodiče?

Rodiče se v době komunismu chtěli odlišovat, a tak si vydobyli cizí jméno, což nebylo tak úplně lehké, takže jsem v mé generaci spíše výjimkou Na základce jsem měl také stále problémy i s dlouhými a hustými vlasy, což už jsem ve středním věku vyřešil.

Na začátku zimního semestru 2008 jsme spolu hovořili o Vašem novém působení na VŠUP. Nezbývá ne se zeptat, jak se po necelém půlroce naplňují Vaše představy o koncepci ateliéru Sklo?

Zatím je to moc brzy. Hodně času jsem zatím věnoval přípravě dlouhodobého finančního zázemí, koncepci dílen, kontaktům s ještě fungujícími sklárnami atd. Při této prozaické práci stále promýšlím dlouhodobou koncepci atelieru a postupně mi vše do sebe začíná zapadat.

Svou prvotní představu jsem určitě do značné míry přehodnotil.

Vím, že na zásadní bilanci je poněkud brzo. První dojem pominul a první klauzury realizované pod Vaším vedením byly k vidění teprve na Artsemestru 09 na konci letošního ledna. Jak byste hodnotil přístup studentů mimo školní klasifikaci? Překvapili Vás (pozitivně - negativně)?

Studenti jsou moc fajn, je to zase jiná generace a má v sobě velké hodnoty. Myslím, že je to i velká zásluha pana profesora Kopeckého, který nejen umělecky, ale i lidsky na studenty skvěle působil.

Pokud jde o pracovní nasazení a umělecké kvality jsem už mnohem kritičtější. První klauzury jsem spíše nechal běžet částečně v novém a částečně v původním duchu. Nejdříve jsem byl s výsledky spokojen, ale velice rychle jsem si uvědomil, že klauzury působí spíše rozpačitě, a že já i studenti očekáváme jasnější výraz atelieru. Nový přístup není neúcta k minulosti, neúcta by byla nekvalita.

Proto jsem se rozhodl v dalším období dát atelieru nový výraz a pokusit se vytvořit zcela jinou hodnotu a cestu, než moji předchůdci. Bude to samozřejmě ještě trvat a zvláště osobnosti ve vyšších ročnících nemohu „lámat“ a předělávat, ale již další klauzura by měla být, doufám, že mohu říci „naše“.

Navazovat na pedagogické působení tak výrazné osobnosti jako je profesor Kopecký je závazek. Věřím ale, že jste se svým asistentem začali další éru české sklářské pedagogiky…

V předchozí otázce jsem již částečně odpověděl, ale ještě něco osobního bych rád dodal.

Má umělecká cesta je zcela odlišná od naprosté většiny sklářských výtvarníků a designérů.

Vždy jsem si dělal, co jsem chtěl, a byl jsem stranou sklářského dění. I když to bylo těžké a mnoho výtvarníků mi v době lehkého a lukrativního prodeje volných plastik říkalo: „Proč děláš design, když ti nikdo moc neplatí, udělej jednu tavenici do Německa a vyděláš si víc“. Mě to prostě jen moc bavilo. Dnes, v době designového „boomu“ se vracím k volné plastice, protože potřebuji načerpat novou inspiraci pro průmyslový design.

Tak a teď, proč to říkám?

Nejsem takový suverén a mistr, naopak se často stydím a velice pochybuji o své práci. Z tohoto důvodu jsem nejdříve nechtěl vnášet do atelieru na VŠUP příliš vlastní přístup, který je tolik jiný. Dnes jsem si ale uvědomil, že se to ode mne očekává, očekává především na škole. Proto jsem byl vyzván do konkurzu, a proto jsem ho vyhrál. Nechci se již zabývat tím, zda mohu, prostě zkusím dát studentům to nejlepší, co mohu a umím.

Jednoznačně kladně působí realizace klauzur ve sklárnách Květná a Ajeto. Pro studenty to byla jistě neocenitelná zkušenost. Jak hodnotíte tuto spolupráci a její přínos pro studenty?

Myslím, že to bylo moc fajn, a že studenti cítí, že jsem s nimi při výrobě klauzurních prací a že jim pomáhám řešit i technické finesy, které jsem sám načerpal v mnohaleté práci mezi „huťáky“. Dnes je mnohem méně možností dostat se na huť, a já jim v tom chci pomoci.

Více se ještě těším na vzájemné diskuse o umění, které jistě nastanou, až se více sblížíme.

Bude v nejbližší době možné někde vidět Vaši tvorbu nebo práce Vašich studentů? (například na Mobitexu)

Tato presentace přichází příliš brzy, jak už bylo řečeno, máme za sebou jen jedny klauzury.

Na druhou stranu se těším, že se v Brně zase o něco posune má vnitřní každodenní polemika, jak přesně postupovat v proměně ateliéru skla. Také se těším na spolupráci s pedagogy z jiných atelierů, které mám velice rád.

Podpořil jste jako porotce minulý ročník Národní ceny z studentský design. Je propagace studentského designu potřebná?

Kdo by řekl že ne, ale odpověď by měla být asi širší. Mně by se líbilo, kdyby studentský design na takové soutěži byl více avantgardní, uvolněný...studentský.

Působíte v zahraničí. Jak se z tohoto úhlu mezinárodně uznávaného designéra díváte na situaci v českém sklářském průmyslu?

Bylo by fajn být mezinárodně uznávaný, moc rád cestuji, někdy mám pocit, že to dělám právě kvůli těm rybičkám, chobotnicím, katedrálám, galeriím a samozřejmě skvělým lidem, se kterými se potkávám.

Ale vážně, zaspali jsme a určitě se budu snažit spolu se studenty pomoci českému sklářství, co budu moci. Už pracuji na koncepci spolu s ministerstvem průmyslu. Jinak, ani v cizině to není růžové, ale určitě tam, kde já pracuji, například pro německý SAHM, italský Barovier, turecké Passabachce, je to lepší.

Na závěr se Vás zeptám na čem nyní pracujete? Máte v úmyslu vrátit se od designu k volné tvorbě?

Jak už jsem řekl na počátku rozhovoru, moc se na to těším. Připravuji výstavu v Hamburgu, která začne na počátku listopadu v Galerii Hittfeld. Zde představím novou kolekci plastik.

Od tohoto roku bych rád pravidelně pracoval na skleněných objektech a kresbě. Bez tvorby, která nemá žádná omezení, bych nemohl tvořit design, a to bych chtěl i od studentů.

Děkuji za Váš čas i čas strávený v ateliéru Sklo.

I já děkuji, Dito, za rozhovor i za Tvůj přínos našemu atelieru i mně.

Dita Hálová

 

Připojené obrázky

Naši partneři:

  • Slovenské centrum dizajnu
  • IKEA
  • Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
  • Česká Stavební Akademie