11.10. 2025

Rozhovory k Národní ceně za studentský design 2025 – Ema Krajíčková

rozhovory

Ohniště na zahrady a terasy Vohýnek

Seznamujeme vás s nominovanými účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2025. Oheň má v sobě kouzlo, které spojuje lidi, navozuje klid a zároveň probouzí naši touhu. Právě s tímto vědomím vznikl projekt Vohýnek, který nabízí přenosné ohniště pro chvíle sdílené venku. Autorka Ema Krajíčková v něm kombinuje praktické řešení s citem pro detail a ukazuje, že i zdánlivě obyčejná věc může dostat nový rozměr.

 

Do soutěže ses přihlásila s designem ohniště na zahrady a terasy s hravým názvem Vohýnek. Můžeš, prosím, čtenářům krátce tento projekt představit? 

Kdybych to měla jednoduše popsat, Vohýnek je ohniště inspirované krabičkou od sirek. Zachovala jsem poměr stran klasické sirkové krabičky tak, jak ji každý zná, a jen zvětšila rozměry. Ale nemusí to být patrné hned na první pohled, protože krabička od sirek je ve výsledku obyčejný kvádr. Líbila se mi představa, že si oheň rozděláte „v šuplíku“, který následně můžete zavřít a tím vlastně i uklidit. 

Uvnitř je rošt na propadávání uhlíků, jednotlivé výřezy v roštu mají tvar sirek naskládaných v krabičce. Na rozdíl od sirek je šuplík ale pouze do půlky krabičky, aby z druhé strany byl prostor na uskladnění dřeva.

 

Jak tě toto spojení s krabičkou od sirek napadlo? 

Věděla jsem, že bych ráda navrhla ohniště, jen jsem moc nevěděla od čeho se odpíchnout. Dělala jsem si hodně rešerší ohledně toho, jaké druhy ohnišť a krbů už existují. Baví mě, když věci, které už existují, najednou dostanou novou funkci, třeba tím, že se zvětší jejich velikost nebo upraví materiál, a z holínek tak vznikne třeba váza. 

Když jsem si dělala rešerše ohnišť a krbů, hrála jsem si u toho se sirkami a pak mě to prostě napadlo. 

 

Proč ses vůbec rozhodla pustit do navrhování ohniště? Co pro tebe oheň představuje? 

Tématem klauzurní práce byl luxus, a já vlastně moc nechápala, co to luxus je. Chtěla jsem tím ukázat, že luxus je pro každého něco jiného. Pro mě jsou to chvíle, když se třeba sedí s přáteli kolem ohně. Nebo když se vrátím v zimě domů a můžu si ohřát ruce u krbu. Nebo když se na oheň můžu jen tak koukat. Nemiluje to každý? Proč se lidé do ohně dívají tak rádi? 

Oheň jako takový nás „nic nestojí“, ale dokáže nám sloužit jako nádherný zdroj tepla a světla. A to mi přijde naprosto luxusní. 

 

Čím se tvé ohniště liší od těch, které jsou běžně dostupné na trhu? 

Ohniště je rozhodně jiné svým vzhledem, je vlastně nenápadné a minimalistické. Je to spíš pro intimní ohýnek, který si uděláte třeba doma na terase. Zároveň když je zavřené a nehoří, dokážu si představit, jak slouží třeba i jako takový malý odkládací stolek. 

 

Pro koho je návrh primárně určen? Co je hlavní předností Vohýnku pro uživatele? 

Vohýnek je pro lidi, kteří si vychutnávají momenty jako třeba západ slunce se skleničkou vína a oblíbenou muzikou. :) 

Opět tedy k původnímu tématu „luxus“. 

 

Vohýnek může mít více velikostí, menší, větší i cestovní, v čem se od sebe liší? 

Vymýšlela jsem, kam se dá návrh ještě posunout. Co kdyby se dal zavřít i prostor pro uskladnění dřeva? Mohl by si pak člověk jednoduše převést krabičku kam chce, a mít v ní kompletně všechno, co potřebuje u malého táboráčku? Nebo co kdyby se Vohýnek dvojnásobně zvětšil? Pak by mohl sloužit i na větších terasách a vešlo by se kolem něj i více lidí. 

 

Jak jsi řešila kombinaci praktičnosti a estetiky? 

Vohýnek je jednoduchý a nenápadný, jedinou nevýhodou by mohla být jeho váha. 

 

Z jakého materiálu by tedy mělo být ohniště vyrobeno? Vznikl prototyp, nebo zůstalo u vizualizací? 

Materiálem by byl žáruvzdorný plech. Vznikl 1:1 prototyp ze MDF desky, který jsem pak nasprejovala na černo, abych měla jasnou představu a samozřejmě 3D model a hromada skic. 

 

Jsi s návrhem plně spokojená, nebo bys s odstupem času něco upravila? 

Návrh by bylo potřeba doladit technicky, aby vše – od odvodu vzduchu po roztažnost kovů při zahřátí – fungovalo, jak má.

 

Jaké máš s Vohýnkem plány do budoucna? Chtěla bys ho zkusit uvést do výroby, nebo to není podle tebe reálné? 

Ta představa se mi samozřejmě líbí. V současné době nemám kapacitu „to rozjet“. Z reakcí okolí ale vidím, že by to možná smysl mělo. 

 

Jak důležitá je pro tebe reakce tvého okolí na tvou tvorbu? Snášíš dobře kritiku?

Reakce okolí jsou pro mě důležité. Ale vím, že je také důležité, od koho je dostávám. Ale myslím, že jsem spíš ten typ, kterého motivuje pochvala a pozitivní reakce. 

 

Byla práce na tomto projektu časově náročná? Jak dlouho celý proces trval?

Klauzury bývají většinou časově náročné a stresující, ale zároveň to je i zábava. Fáze, když se věci vymýšlí, a ještě nikdo neví, zdali to všechno bude někdy dávat smysl a jestli to vůbec někam vede, je nepříjemná, ale když se přes ni dostanu, většinou mě to začne i hodně bavit. 

 

Přepadly tě během práce na projektu nějaké pochybnosti? 

Já mám osobně dost tendenci zpochybňovat každý svůj krok, ale nakonec to vždycky nějak dopadne. 

 

Co ti práce na tomto projektu přinesla? Naučila ses něco nového? 

Každý projekt mě naučí něco nového. Musím se neustále rozhodovat, jakým směrem se vydám, jak bude vypadat tahle možnost a jak zase jiná, jak to nafotím, odprezentuji a jakou identitu do návrhu vtisknu. 

 

Co tě přivedlo k tomu se přihlásit do soutěže Národní cena za studentský design? Proč jsi vybrala zrovna své ohniště? 

Myslím, že za to mohl převážně můj pan učitel na navrhování. Mám pocit, že měl tenhle můj projekt rád, tak mě vždycky motivoval, ať ho někam pošlu. 

 

S Vohýnkem jsi již zaznamenala nějaké úspěchy, 3. místo v soutěži TEENDESIGN a nominaci na DESIGN AWARD 2024. Doufáš v úspěch i tentokrát? 

Tak bych to asi ani neřekla, předchozí hodnocení mě moc potěšilo, ale spíš to beru tak, že stojí za to to zkusit. Zároveň vím, že by úspěch neudělal radost jen mně, ale i ostatním. 

 

Představ nám své směřování v rámci designérské práce. Na který svůj výtvor jsi například nejvíce hrdá? Čemu se běžně věnuješ? 

Mé práce ze školy se ve skutečnosti týkají víc designu interiérů, protože to byl můj studijní obor. Hodně jsem si kromě Vohýnku užila práci na návrhu bytu, který sloužil pro studenty na zahraniční stáži s názvem 5 needs 4/4. 

 

Vohýnek vznikl v rámci tvého studia na Střední uměleckoprůmyslové škole hudebních nástrojů a nábytku v Hradci Králové. Byla jsi zde spokojená? Jak tě studium na této škole obohatilo? 

Spokojená jsem byla. Možná jsem si v průběhu studia trochu stěžovala na časovou náročnost, ale pozitivních věcí tam bylo určitě víc než negativních. Studium mě obohatilo o nové přátele a krásné vzpomínky, ale co se týče studia, nejvíc vděčná jsem, že jsem nakoukla do světa kreativních softwarů. 

 

Chtěla by ses designem živit? Co tě čeká teď? Pokračuješ ve studiu? 

Letos nastupuji na Produktový design Fakulty multimediálních komunikací na UTB ve Zlíně. Uvidím, kam mě to zavane. Trochu jsem se v poslední době přistihla, že mě zajímá i digitální kresba a grafika. 

 

Myslela sis odjakživa, že budeš designérkou, nebo jsi v dětství snila o jiné profesi?

Ne, to vůbec, nejsem si ani jistá, zda jsem věděla, že takové povolání existuje. Věděla jsem, že ráda něco tvořím, ale nikdy jsem nic moc neplánovala, beru vše, tak jak to přichází. 

 

Jak ses k designu a umění dostala? Co pro tebe design a umění jako takové znamená? 

Myslím, že to nebyl úplně nějaký přesný okamžik. Prostě jak jsem rostla, věděla jsem, že mě baví kreslit, pak se k tomu přidalo i vyrábění, malba, a podobně. Je to součástí mého světa. 

 

Necháváš se ve tvorbě ovlivnit současným děním? Reaguješ na společenská témata? 

Řekla bych, že spíš ne. Baví mě se o současná témata zajímat, ale do svých návrhů to nějak úmyslně nezahrnuji. 

 

Máš nějaký designérský nebo umělecký vzor? Kdo je pro tebe inspirací? 

Inspirací jsou pro mě věci, které mám kolem sebe. Třeba sirky. :)

 

Kdo tě nejvíce podporuje ve tvé designérské práci? 

Asi rodina a kamarádi. 

 

Máš nějaký sen v oblasti designu či umění? Čeho bys chtěla dosáhnout? 

Ráda bych někdy zkusila dělat třeba rekvizity do filmu. Něco, co nepatří do našeho světa. Když něco navrhuji, tak to vždycky vymýšlím pro tuhle planetu, a myslím, že vymyslet něco fiktivního, by byla skvělá výzva. 

 

Stává se, že tě někdy trápí tvůrčí krize? Máš nějakou strategii, jak ji překonat? 

Stává se mi, že jsem tak trochu líná něco dělat a mám pocit, že mě nic nenapadá. Občas je to načasování nevhodné, ale myslím, že většinou ty nápady přijdou, když mají. Když mám takové neaktivní období, snažím se věnovat něčemu jinému. Něčemu, co s tím třeba alespoň okrajově souvisí. 

 

Na čem právě pracuješ? Jaké jsou tvé plány do budoucnosti? 

Právě teď řeším začátek školního roku, ve volných chvílích si kreslím nebo pomáhám dělat bratrovi mozaiky v ulicích Pardubic a dalších českých měst. 

 

Jak odpočíváš? Co tě kromě umění či designu baví a nabíjí novou energií? 

Ideální je pro mě večer strávený s přáteli u pivka, dobrý film, poslech hudby, cestování a poznávání nových míst, koncert nebo čundr po lese. 

 

Co tě v poslední době potěšilo? 

Tohle léto. Bylo krásné a zažila jsem moc krásných dní.

 

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v tvorbě i studiu.

Julie Vojtková

 

Práci Vohýnek si můžete prohlédnout také na https://www.studentskydesign.cz/cs-cz/detail/1192/

 

---