20.10. 2025

Rozhovory k Národní ceně za studentský design – Barbora Bezděková

rozhovory

Seznamujeme vás s nominovanými účastníky soutěže Národní cena za studentský design 2025. Barbora Bezděková věří, že design může otevírat nové možnosti. Její výtvarná sada ABLE art set for [dis]abled umožňuje lidem s tělesným znevýhodněním tvořit samostatně a bezpečně – od malby a kresby po ovládání tabletu – a přináší jim větší svobodu a možnost seberealizace. Projekt reaguje na současnou nedostatečnost podobných pomůcek pro uměleckou tvorbu na trhu a vychází z dlouholetých osobních zkušeností autorky s prací s osobami se znevýhodněním.

Do soutěže ses přihlásila s designem sady výtvarných pomůcek pro osoby se znevýhodněním ABLE art set for [dis]abled. Můžeš, prosím, čtenářům vysvětlit, co se pod tímto názvem ukrývá?

Sada produktů pro osoby s tělesným znevýhodněním, díky které mohou samostatně malovat, kreslit, ovládat displej ústy nebo se podepisovat. Jedna z uživatelek se mi v průběhu práce svěřila, že si při podepisování se v bance s kovovou propiskou v ústech vylomila zub, protože právě neměla k dispozici náustek, kam by mohla pero nasadit a v ústech mít měkký, pohodlný a zdravotně nezávadný materiál. 

Co se týče názvu, chtěla jsem v něm zmínit cílovou skupinu, v angličtině označovanou jako „people with disabilities“ nebo „disabled people“, což znamená v doslovném překladu lidé se znevýhodněním. Anglický jazyk mi umožňuje snadno přeškrtnout předponu „dis“ a zůstane slovo „able“, tedy schopný nebo nadaný. Název sady produktů je tedy ABLE, jako připomínka neuvěřitelné vůle těchto osob tvořit i přes překážky. 

Představ, prosím, čtenářům svou výtvarnou sadu, z jakých komponentů se skládá?

ABLE art set for [dis]abled se skládá ze dvou hlavních částí: design ergonomických náustků a komplexní pracovní stanice, kde mají vše potřebné „po puse“. Jde o stanici, která se dá položit na jakýkoliv stůl a nastavit výšku jednotlivých ramen, plátna, palety a dalších komponentů individuálně pro tu nejlepší ergonomii na míru.

 

Jaké materiály jsi volila a proč?

Hlavním materiálem mé práce je dřevo, kdy zhruba 60 % objemu tvoří březová překližka, 30 % nerezový plech a spojovací prvky, 6 % silikon a 4 % černý 3D tisk. Pracovní deska a konstrukce pro paletu je z březového překližovaného dřeva tloušťky 30 milimetrů, rameno a spojovací prvky jsou ze silné překližky o síle 15 milimetrů. Všechny dřevěné prvky jsou ošetřeny silikonovým lakem s atestací na dětské hračky pro snadné otírání vlhkým hadrem. 

Díly, které jsou v přímém kontaktu s barvou nebo špinavými štětci a je potřeba je často umývat, jsou z nerezové oceli. Paleta, kelímky i stojan na štětce vyrobené z kartáčovaného antikorozního plechu tloušťky 1 milimetr jsou jednoduchým pohybem demontovatelné z dřevěné konstrukce. Nástavec pro náustek s podpůrným žlábkem na upevnění štětců je vyrobený pomocí práškového 3D tisku z biologicky rozložitelného materiálu PA11 získaného z ricinového oleje od firmy HP. Náustky jsou z černého lékařského silikonu různých pevností.  

Jak velkou roli ve tvém návrhu hrály zkušenosti z praxe asistentky? 

Mám od roku 2016 zkušenost s malíři ze sdružení ÚMUN, kteří trpí závislostí třetího stupně a malují obrazy ústy. Pro ně bude stále potřeba asistence – někoho, kdo jim namočí barvu, podá jim štětec do úst a poradí postup v malbě. Toto bylo i mé povolání – nahradila jsem malířům ruce a vedla je celých devět let. Díky tomu jsem znala veškeré nástrahy malování ústy a viděla jsem prostor pro design, který má velký smysl a přínos. 

 

Pro koho je výtvarná sada primárně určena? 

Stanice je určena pro všechny znevýhodněné po celém světě, kteří mají dostatečnou hybnost hlavy a páteře pro to, aby mohli malovat (kreslit, ovládat tablet) vsedě a ústy. Pro ně jsem navrhla pracovní stanici, která jim nabídne co největší samostatnost při práci, tvorbě nebo jiném trávení volného času. Pouze sdružení VDMFK (The Association of Mouth and Foot Painting Artists of the World), kam spadá i česká pobočka se sedmi malíři, skýtá více než 750 profesionálních umělců s postižením. Ovšem lidí, kteří potřebují stanici ABLE, bude celosvětově jistě několik desítek tisíc. 

Ve chvíli, kdy je malíř usazen ke stolu, na kterém má pracovní stanici ABLE připravenou asistentem, měl by samostatně zvládnout všechny úkony spojené s malbou: vybrat si štětec ze stojanu, namočit jej do barvy, namíchat si odstín, aplikovat barvu na plátno, omýt štětec v kelímku, otřít jej o houbu nebo hadřík, umístit zpět do stojanu a takto dokola. Jiné výtvarné techniky jsou snazší než malba, a tak je postup pro umělce mnohem jednodušší. 

Co všechno lze s pomocí výtvarné sady ABLE tvořit?

Přirozeně se v diplomové práci zabývám malováním barvami, což je nejsložitější disciplína kvůli množství náčiní a postupům. Výsledná pracovní stanice slouží také pro kreslení tužkou, uhlem, fixy, pastelkami, tuší, zkrátka jakýmkoli médiem, které je uchopitelné do konce pomocí mnou navržených náustků. Dalšími funkcemi je využití v běžném životě – ovládání displeje, obracení listů knih, psaní emailů a podobně.

 

Co tě přimělo k tomu začít pracovat právě na této pomůcce pro lidi se znevýhodněním? Kdy sis uvědomila, že je v této oblasti mezera na trhu a neexistuje obdobná sada, která by splňovala potřebné požadavky a zdravotní kritéria?

Chtěla jsem věnovat čas sociálnímu designu a oblasti, kde mohu skrze design opravdu pomoci. Uvědomila jsem si, že si uživatelé denně škodí na zdraví používáním náustků, které jsou ze dřeva nebo plastu, ze kterého se uvolňují částečky. Když jsem konzultovala s nimi i jejich blízkými, jen mi potvrdili, že na můj produkt čekají spoustu let. Dosud si náustky vyráběli sami podomácku, nebo různě přetvářeli staré fixy či touchpeny pomocí dřívek a tavné pistole. 

Na trhu momentálně není nic podobného, a to jak soubor ergonomických produktů, který by umožňoval tvorbu nebo práci ovládanou ústy, ani vhodné náustky na držení v ústech. Zahraniční trh nabízí pomůcky jen na krátké držení v ústech, a tak si jednotlivci musejí vyrábět doma náustky, které jim jsou příjemné, ale obvykle jsou také z nevhodných materiálů a přinášejí mnoho nevýhod. Snažila jsem se ve své práci vyřešit veškeré současné problémy.

Co je hlavním přínosem výtvarné sady ABLE?

Uživatelé získají sebedůvěru a dobrý pocit, že alespoň při umělecké tvorbě, studiu či práci na tabletu díky stanici ABLE nepotřebují asistenci blízkých. Přináší jim to možnost nových aktivit, seberealizace a samostatnost až na několik hodin, což výrazně uleví i rodině nebo asistentkám. 

 

Můžeš přiblížit proces vývoje silikonových náustků a jejich různých tvarů? Jaké máš ohlasy od uživatelů, kteří již sadu vyzkoušeli? 

V počátcích navrhování násad na štětce a náustků jsem čerpala z fotek a videí malířů a zjišťovala jsem, jak a jaké nástroje drží v ústech a také, kde okolo sebe mají rozmístěny všechny potřeby pro tvorbu. Výsledná sada má tři tvary náustků pro různé úchopy a přítlaky v ústech. Následovalo skicování, výroba papírových modelů a zkoušení různých velikostí a objemů. Sama jsem usedala ke stolu a zkoušela mnoho prototypů náustků a malbu ústy – pomohlo mi to zjistit rozsah pohybu hlavy a kam se štětcem dosáhnu. Po několika měsících a materiálovém výzkumu jsem začala dělat rozhovory s profesionálními malíři se znevýhodněním a zajímala jsem se o to, jak přesně mají upravený dosavadní náustek, jak drží štětec a jakým pohybem malují. Vznikly tři tvary náustků – jeden kulatý s prohlubní, který se drží na straně v zadních zubech a slouží pro dlouhé rovné tahy, podobně se drží i druhý tvar ve tvaru elipsy, který je tenčí a dá se držet i v předních zubech pro detailní tahy štětcem. Třetí tvar je placaté „V“, které sahá na stoličky na obou stranách pro pevný úchop a sílu. 

Silikonové prototypy jsem s pěti z nich naživo vyzkoušela, a ještě upravovala na základě zpětné vazby. Byli ale z designu nadšení a těší se, až si budou moci sadu pořídit – nyní hledám investora, se kterým bych produkt mohla uvést na trh. 

Co tě ještě čeká, než bude možné sadu uvést na trh?

Čeká mě ještě materiálový vývoj a atesty na silikonové části. Ráda bych, aby byla sada ABLE dostupná všem, kdo ji potřebují, ať už v domácí péči nebo na speciálních pracovištích. Z vlastních zdrojů však vývoj a uvedení na trh nezvládnu a budu potřebovat spojence. 

 

Byla práce na tomto projektu časově náročná? Jak dlouho celý proces trval?

Čerpala jsem z mé devítileté praxe s malíři, ale od prvního rozhodnutí zpracovat toto téma až po prezentovanou finální podobu uběhlo intenzivních osm měsíců, kdy jsem se věnovala především této sadě produktů. 

 

Musela ses potýkat s komplikacemi?

Nejkomplikovanější byl materiálový vývoj – vyzkoušela jsem pět různých licích silikonů různých Shore A tvrdostí a tři typy 3D tisku. Proběhlo nespočet konstrukcí nástavce a tvarů náustků, které se testovaly. Vše jsem odlévala ve své dílně a získala tak velkou zkušenost. Ostatní díly už nebyly taková výzva a z konzultací s malíři jsem si odnesla skvělou zpětnou vazbu a podporu.

 

Jak důležitá je pro tebe reakce tvého okolí na tvou tvorbu? Představ nám své směřování v rámci designérské práce. Snášíš dobře kritiku?

Pozitivní reakce jsou zásadní, mám svůj vnitřní kompas a víru, že je mé směřování v sociálním designu všeobecně správné. Průmyslový design jsem studovala již na střední škole a už v 17 letech jsem navrhla vlastní inhalátor pro astmatiky se skrytým zásobníkem na léky. Následovala stáž ve společnosti s 3D tištěnou protetikou, na vysoké škole UMPRUM návrh inkubátoru do rozvojových zemí NICU a tento projekt ABLE pro znevýhodněné osoby. Uvědomila jsem si, že chci designem a talentem, který jsem dostala do vínku, pomáhat. Kritiku snáším dle toho, kdo a jak ji podává, nicméně snažím se kritice předcházet dobrým designem a skvělou funkcí, za kterou si vždy stojím. 

 

ABLE art set for [dis]abled je tvou diplomovou prací vytvořenou v rámci studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Byla jsi zde spokojená? 

Ano, byla, i když byla velmi náročná. Během studia jsem dospěla, rozjela vlastní značku a potkala skvělé lidi.  

 

Máš nějaký sen v oblasti designu či umění? Čeho bys chtěla dosáhnout? Například vysněný projekt či designérské studio, se kterým bys ráda spolupracovala?

Mým malým snem bylo vystavovat na Designbloku a obřím snem navrhovat pro IKEA. Neusiluji ale ani o jedno, nyní se chci soustředit na výrobu tohoto projektu, aby mohl zlepšovat život potřebné cílové skupině, což je velká výzva. Spolupráce je vítaná s kýmkoliv, kdo má podobné cíle a nastavení v tvorbě! 

 

Co tě v poslední době potěšilo?

Určitě nominace v této soutěži, kterou vnímám jako prestižní a sama mám mezi projekty několik favoritů. Mám radost z tolika talentovaných studentů.

 

Děkuji za rozhovor a přeji ti, aby se výtvarnou sadu podařilo dostat do výroby a mohla zpřístupňovat tvorbu hodně lidem.

Julie Vojtková

 

Práci si můžete prohlédnout také na: https://www.studentskydesign.cz/cs-cz/detail/1219/

 

---