Design Cabinet CZ

04.02. 2017

Srí Lanka (Ceylon)

Designéři na cestách

Něco fakt

Srí Lanka je ostrov, který od jihu Indie odděluje asi 30 km široká úžina nazývaná jako Palk. Přes tu se táhne řetěz korálových útesů známý jako Adamův most.

Velikostí je Srí Lanka o něco menší (rozloha 65 740 km2) než ČR (78 866 km2). Celková délka ostrova je 433 km, nejširší místo ostrova má 244 km). Do roku 1972 se nazýval Cejlon. Dnes je to pluralitní republika s jednokomorový parlamentem s oficiálním názve Srílandská demokratická socialistická republika. Titul Srí znamená šťastný, požehnaný, vzkvétající, proslulý. Pro neškolené oko cizincovo se skutečně všichni usmívají a tváří šťastně.  

Na ostrově žije 20,9 milionů obyvatel (je to 52. nejlidnatější země). V hlavním městě Colombu i s okolím jich bydlí asi 2,2 miliony. Město je v prudkém vývoji, zvláště jeho administrativní centrum. Bude zajímavé vidět, jak bude asi vypadat za 10 let.

Typickým prvkem srílandské architektury jsou sakrální stavby stúpy (dagóby, dagoby). Jsou postavené pro umístění budhistických relikvií. Pokud jde o architekturu a urbanismus měla Srí Lanka bohatou historii – jako kolonisté se zde vystřídali Portugalci, Holanďané a Britové, kteří zde zanechali urbanistické i stavitelské stopy. Měli také vliv na změny v náboženství, demografickém složení obyvatelstva, hospodářství, zemědělství, kultuře a architektuře. V té koloniální se dodnes žije velmi, velmi příjemně.  

Na konci roku 2004 smetly část srílandského pobřeží 30 m vysoké vlny tsunami. Zahynulo 35 000 obyvatel, 22 000 jich bylo zraněných a milion zůstalo bez domova. Následky jsou vidět dodnes na mnoha místech a zejí i v tamním urbanistickém chaosu jako bolestné díry.

Pokud jde o ubytování turistů, lze najít levné bydlení v rodinných penzionech, hotely se pohybují od kategorií skromných po velkolepé. Na jižním a západním pobřeží a v národních parcích lze najít rezorty s luxusním ubytováním.

Na Srí lance se mluví tamilsky (18 % obyvatel) a sinhálsky (74 % obyvatel), v turistických oblastech anglicky. 70 % obyvatel vyznává budhismus, 16 % hinduismus a 8 % islám.   

Srí Lance se ekonomicky daří a patří k nejvzdělanějším zemím v této oblasti. Vzdělávají se nejen děti, ale i dospělí (a usmívají se u toho). 

Unawatuna mýma očima

V letovisku Unawatuna, které prý patří mezi nejpopulárnější rezorty na Srí Lance, roste na troskách po tsunami změť roztodivných slepenců různorodých staveb. Tsunami vytrhala pobřežní palmy, a tak je zde v celém zálivu široká písčitá pláž. Kdysi to zde býval půlměsíc zlatého písku lemovaný palmami a tyrkysovou vodou. Dnes je na východní straně buldozery natlačená hmota mohutných balvanů, která brání další agresivní výstavbě i putování k další pláži. Vláda se po tsunami začala bránit porušování zákona, který na všech plážích zakazoval výstavbu do vzdálenosti 100 m od čáry přílivu. Tento zákon je běžně ignorován. V roce 2011 se proto vláda rozhodla zasáhnout a na západním pobřeží pláže v Unawatuně nechala strhnout několik budov, které zákaz porušovaly. 

Na hraně celého zálivu jsou penziony a hotely, jejichž restaurace vybíhají do pláže. Záliv kopíruje úzká, z našeho pohledu životu nebezpečná silnička Wella Dewala, v místním pojetí main street. Na té jsou další čajovny, hotýlky, penziony, diskotéky, malé restaurace, centra ajurvédy a jógy, krámky a krámečky s oděvy a kdečím a klenotnictví. Z ní stoupají do palmami, stromy a keři zarostlé stráně uzounké uličky k větším bungalovům a vilám. Mezi silničkou a hotely na pláži mají místní obyvatelé malá hospodářství, tam ale turisté většinou nezabloudí.

Bydleli jsme v malém hotýlku Neptun Bay u pobřežní silničky. Stačilo ji přejít, nenechat se ničím přejet či porazit a byli jste v hotelovém baru na pláži a u teplého oceánu. Místní obyvatelé se snaží opět sem vysadit zeleň – především různé palmy, keře barevných ibišků aj.V hotýlku jsme měli běžné splachovací WC, velký sprchový kout, lodžii…a za stěnou diskotéku. Pak jsem pochopila, proč bylo ve všech průvodcích doporučení vzít si ucpávky do uší. Ale ani ty nepomáhaly. Její ruští provozovatelé tvrdili, že hluk nepřevyšuje povolených 80 db (!), ve skutečnosti šlo o rachot, jako kdyby ložnicí projížděly startující letadlo a stará parní lokomotiva dohromady. 

V Unawatuně byly k vidění staticky neuvěřitelné slepence místních stavení i unikátní stavby a stavební prvky. Všechno jsem fotograficky zaznamenala-  a když jsem šla do buše ulovit něco, co mně skutečně okouzlilo, což byl byt ve větvích stromů, přišla jsem o fotoaparát.

Galle

Pár kilometrů od Unawatuny je romantické městečko Galle. Jde o starobylé přístavní město z holandského koloniálního období. Pevnost byla Holanďany postavena v roce 1663. Mohutné hradby a bašty ho zatím chrání před divokou modernizací. Starší část Galle je zapsána na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od 17. století sloužilo po více než 200 let jako hlavní přístaviště Srí Lanky. Jméno mu údajně dali Portugalci, když slyšeli kokrhání kohouta (portugalsky galo). Městečko je bohatou směsí různých stylů a kultur. Úzké uličky holandské čtvrti Fort (UNESCO) se proplétají kolem starých kostelíků. Jednou z nejkrásnějších koloniálních staveb města je Dutch Reformed Church. V Galle lze najít krásné obchůdky s typickými uměleckými a řemeslnými výrovky, oděvy, šperky, plakáty, knihami, nábytkem, vonnými tyčinkami, cejlonským čajem.

Národním sportem na Srí lance je kriket. Proto je i v Galle samozřejmě kriketový stadion. Naproti němu je autobusové nádraží. O cestování na ostrově podáme zprávu v jiném příspěvku.

V Galle by se dalo v pohodě pobývat mnoho měsíců. Útlocitní jedinci si někdy musejí, stejně jako v jiných asijských lokalitách, občas zavřít oči či ucpat nos.  

   

Lenka Žižková 

 

Zdroje :Lonely Planet, materiály CK Poznání, Pardubice a vlastní zkušenosti

 

Děkuji velmi fotografce Dagmar Sedláčkové za poskytnutí všech jejích fotografií.

 

 

Foto: Dagmar Sedláčková

Naši partneři:

  • Česká Stavební Akademie
  • Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství
  • Slovenské centrum dizajnu